Informační zahlcení

Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Výklad termínu podle KTD: [i]Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[/i]

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

• vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
• chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
• řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
• informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
• filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
• přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
• přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
• rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
• za účelem rozdělení odpovědí
• útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací

</references>

Doporučená literatura

TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an

organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/