Makatonský slovník
Obsah
Makatonský slovník
Makaton je nonverbální komunikační systém, který využívá jednoduché znaky doplněné symboly a mluvenou řečí. Znaky byly původně přejaty ze znakového jazyka neslyšících ve Velké Británii.
Vznik
Makatonský slovník byl vytvořen britskou logopedkou Margaret Walker a jejími spolupracovníky v 70. letech 19. století. Původně měl sloužit hlavně k umožnění komunikace neslyšícím osobám žijícím v nemocnici nebo dětem s poruchami autistického spektra či mentálním postižením. [1] Název tvoří první slabiky jmen tvůrců tohoto systému MA-rgaret Walker, KA-thy Johnson a TON-y Cornforth.[2]
Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)
Makaton se řadí mezi systémy alternativní a augmentativní komunikace, jejímž cílem je kompenzace projevů závažných komunikačních poruch těžce postižených osob. Augmentativní komunikační systémy umožňují podporu a případný rozvoj již existujících komunikačních schopností. Alternativní komunikační systémy nahrazují mluvenou řeč.
V případě Makatonu se jedná o systém AAK nevyžadující pomůcky. Mimo něj sem spadá také vokalizace s komunikačním záměrem, znak do řeči, prstová abeceda, Lormova abeceda nebo i znakový jazyk. Dalšími systémy AAK jsou například Bliss systém, piktogramy, Výměnný obrázkový komunikační systém, sociální čtení aj.[3]
Slovník
Makatonský slovník tvoří 350 slov, na rozdíl od znakového jazyka jsou využívána pouze klíčová slova, nikoli celé věty. Slovník je členěn na 8 stupňů podle náročnosti, existuje také 9. stupeň, přídavný slovník. [1] Znaky každá země upraví a standardizuje zpravidla ze svého znakového jazyka, kromě řeči jsou doplněny i symboly. Již individuálně je třeba posoudit, kterým projevům dává uživatel Makatonu přednost – znaku a řeči nebo znaku, řeči i symbolům.[4] Při komunikaci se začíná několika základními znaky, postupně se slovník rozšiřuje. Symboly jsou často (hlavně ze začátku) využívány spolu se znaky a mluvenou řečí. Využívají další smysl uživatele. Stejně jako znaky i symboly je třeba upravit pro dané kulturní prostředí.[5]
Využití
Kubová[5] uvádí tyto hlavní důvody využití makatonu:
- Pomoc k porozumění
- Pomůcka vývoje vyjadřování
- Podpora nesrozumitelné řeči
- Základ komunikace s osobou se závažným postižením
- Zraková podpora pro osoby se závažnými poruchami učení
- Dočasná komunikace při přechodných potížích v dorozumívání
- Podpora řeči malých dětí se stavy a syndromy souvisejícími s řečovými potížemi
Využívají jej hlavně osoby s mentálním nebo těžkým tělesným postižením, s poruchou autistického spektra (PAS), děti se sluchovou vadou nebo problémy s artikulací, ale i dospělé osoby po úrazech mozku.[2]
Výuka
Probíhá na formální a neformální rovině. Je důležité, aby se do používání Makatonského slovníku zapojilo co nejvíce lidí z okolí dané osoby. Tím se rozšíří prostředí ve kterém může komunikovat a zároveň může procvičovat nově osvojené znaky.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 CHARVÁTOVÁ, Olga. Vliv alternativní a augmentativní komunikace na edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: The influence of the alternative and augmentative communication on the education of persons with special educational requirements. 2009, 37s. (56 142), 17s. obr.příloh.
- ↑ 2,0 2,1 MARTINA, fraňková. Aplikace systémů AAK u dětí s narušenou komunikační schopností. Brno, 2010, 83 s.
- ↑ MELZEROVÁ, Marie. Využívání alternativní a augmentativní komunikace v ústavech sociální péče Ústeckého kraje. 2007, 121 s., 9 s. přílohy. Diplomové práce. Univerzita Palackého, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Oldřich Müller.
- ↑ KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 224 s. ISBN 80-247-1110-9.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 KUBOVÁ, Libuše. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market, 1996, 45 s., 17 l. obr. příl. ISBN 8090213413.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
