Požadavky na kvalitní IS/old

Naše století se dá bez nadsázky charakterizovat nebývalou informační explozí. Požadavky na kvalitu, relevantnost, spolehlivost i kvantitu předávaných informací stále rostou. Velice důležitou vlastností informačního systému se stává jeho uživatelská přívětivost, kterou ocení především široká veřejnost, která je dnešní dobou nucena pracovat s informačními systémy a využívat je. Základním požadavkem, který si musíme stanovit je, aby se uživateli se systémem dobře pracovalo. To znamená, že takové uživatelské rozhraní by mělo být jednoduché, přehledné a intuitivní.

Uživatelé zde hrají nejdůležitější roli právě proto, že oni určují úspěšnost používaného informačního systému. Systém by měl být navržený tak, aby práci s ním zvládli i nezkušení uživatelé a naopak, aby odborníci nebyli zdržování pro ně samozřejmými a jasnými věcmi. Na začátku je velmi důležité si nejprve stanovit několik aspektů, které mají pro úspěšný informační systém zvláštní význam:

čemu bude informační systém sloužit – v jakém oboru lidské činnosti se bude používat

komu bude informační systém sloužit – kdo budou jeho uživatelé

Během vývoje informačního systému je velmi důležité neustále spolupracovat s uživateli a komunikovat. Je potřebné získávat od nich informace, které nám pomohou při tvorbě systému. Komunikování s potencionálním uživatelem může být pro autora informačního systému impulsem, aby se zamyslel nad chybami nebo pro vylepšení nejasných částí systému. U budoucího automatizovaného informačního systému je důležité neopomíjet dokonalý návrh designu systému. Čím více informační systém uspokojí požadavky uživatele, tím větší bude jeho efektivita, která je charakterizovaná čitelností informačního systému, snadností prohlížení a snadností vyhledávání v systému.

Čitelnost informačního systému představuje správné rozvržení stránky a také přitažlivý grafický design. Nepřehledný a graficky nepřitažlivý systém může uživatele často odradit, protože důležité při tvorbě systému dodržovat některé ze zásad.

- používat shodný vzhled stránek - zjednoduší uživatelům orientaci

- obsahuje záhlaví a zápatí, logo a ostatní stylistické prvky

- stylistické prvky používat mírně - příliš mnoho nadpisů může působit nevkusně, při použítí mnoha zvýrazňujících prvků se stránka může stát nepřehledná

- zachovávat krátké stránky - délka stránky by neměla přesahovat dvě až tři stránky,protože uživatel se v textu snadno ztratí

- využívat zvýrazňující prvky - stránka se stává dynamičtější a přestává být fádní a monotónní (zvýrazněná vizuální uspořádání stránky různé typy informací, nebo jednotlivé pojmy, které tvoří skupinu, je dobré od sebe oddělit

- nevynechávat bílá místa - vytvářejí kontrast a prostor pro odpočinutí očí

Rozsáhlejší informační systémy by měly obsahovat vyhledávání, které by mělo být pro uživatele snadné, aby měl přímý přístup k informacím. Aby mohl uživatel účelně prohledávat informační systém, musí znát dotazovací jazyk vyhledávání, které může často zahrnovat např. booleovské operátory. Pro některé uživatele může být právě toto překážkou. Dalším problémem se může stát, že systém předpokládá, že uživatel ví, co hledá a musí tedy vyhledávat podle konkrétních výrazů a pojmů. Může se však stát, že místo zadaných pojmů naleznou pouze jejich synonyma.

Při posuzování kvality informačního systému pro vyhledávání informací hraje klíčovou roli relevance. Dokument je relevantní tehdy, pokud je jím uspokojena potřeba uživatele. Přináší-li dokument uživateli něco nového, snižuje-li jeho určitou nejistotu, pak je relevantní. V opačném případě se označuje jako nerelevantní dokument. Vyhledávání informačních zdrojů k uspokojení dané informační potřeby je často náročná záležitost. Velmi podstatně však záleží na konkrétní informační potřebě.

Během vyhledávání informací uživatel často naráží na různé překážky bránící získání potřebných informací, přičemž jazykové bariéry jsou nejčastějším problémem. První konkrétní podobou, ve které můžeme na jazykové bariéry narazit v automatizovaných informačních systémech, je už problém formulace dotazu k cizojazyčné databázi. K řešení tohoto problému by měly být aplikovány nástroje jako interaktivní překladové slovníky a tezaury, respektive vícejazyčné tezaury, pomocí kterých uživatel může postupně upřesňovat a formulovat svá témata v různých jazycích hledaných dokumentů. Další mnohem náročnější podoba jazykové bariéry se objevuje v okamžiku, kdy potenciální uživatel vyhledal cizojazyčný text, ve kterém se dostatečně neorientuje. V dnešních automatizovaných systémech se jedná o jistou automatizaci. Hovoří se o automatickém, počítačovém nebo strojovém překladu.

Naší prvotní starostí by měla být péče o uživatele. Měli bychom se snažit usnadnit mu získávání informací v co největší míře, abychom mu ušetřili čas a poskytli mu co nejvíce relevantních informací. Odměnou nám za to bude mnohem vyšší návštěvnost uživatelů a spokojenost na obou stranách.

Zdroje

http://www.ics.muni.cz

http://www.ikaros.cz

http://www.is.umbc.edu

https://akela.mendelu.cz

VYMĚTAL, Dominik. Projekty informačních systémů v podnicích a jejich realizace. Praha : Slezská univerzita v Opavě, 2008.

Anotace: Publikace je zaměřena na způsoby praktické relizace projektů informačních systémů v podnicích. Zabývá se obecnými otázkami projektů informačních systémů, rozebírá jednotlivé fáze vývoje systému a nakonec nás seznamuje s realizací projektu IS

TVRDÍKOVÁ, Milena. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy : nástroje ke zvyšování kvality informačních systémů. Praha : Grada, 2008.

Anotace: Praktická a srozumitelná publikace nabízí ucelený přehled o současných možnostech efektivního využití informačních a komunikačních technologií ve firmách a jiných organizacích. Kniha se také věnuje organizačnímu zajištění a bezpečnosti informačních systémů. Velkou předností knihy je její srozumitelnost pro studenty a uživatele bez hlubších znalostí informatiky.

SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a internet. Praha : C.H. Beck, 2001.

Anotace: Cílem publikace je seznámit čtenáře s aktuálními problémy práce s informacemi a znalostmi a ukázat čtenářům vzájemné souvislosti mezi daty, informacemi a znalostmi. Ústřední linií této knihy je efektivní vyhledávání informací, protože právě tato problematika je klíčovou otázkou řešení informačních problémů.