Jiří Cejpek

Biografie

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. se narodil 20. února 1928 v Jevíčku. Jeho otec Jan Cejpek působil jako profesor na státní reálce v Jevíčku, odtud pravděpodobně pramení pedagogické schopnosti profesora Jiřího Cejpka. Od mládí byl silně ovlivněn skautským hnutím, což se projevilo v jeho přístupu ke studentům i kolegům.

V letech 1947-1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor Knihovnictví a vzdělávání dospělých. V letech 1953-1956, absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy postgraduální studium knihovnictví a lingvistiky. V této době se společně s Jaroslavem Drtinou podílel jako spoluzakladatel na vzniku Katedry knihovnictví na Univerzitě Karlově. V roce 1951, kdy Jaroslav Drtina založil Katedru knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zde Jiří Cejpek působil jako asistent Katedry vědeckých informací a knihovnictví (KVIK). Po krátké době se vypracoval na pozici odborného asistenta KVIK a v roce 1968 obhájil na KVIK habilitační práci.

V revolučním roce 1968 se velmi zasloužil o vznik knihovnického spolku Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), jehož ustavující schůze se konala v prosinci roku 1968 a Jiří Cejpek zde byl zvolen místopředsedou. Angažovanost ve SKIP byla důvodem, proč byl v roce 1970 Jiří Cejpek donucen zanechat pedagogické činnosti, a v roce 1973 byl dokonce propuštěn z Univerzity Karlovy.

V letech 1974-1985 působil na Slovenské technické knihovně v Bratislavě, kde pracoval ve výzkumném programu informačních systémů v oblasti práva a podílel se na vývoji automatizovaného systému právních informací. V roce 1985 se Jiří Cejpek vrátil zpět do Prahy a začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze.

V roce 1989 se vrátil na KVIK FF UK, 20. prosince 1989 byl zvolen vedoucím katedry a úřad oficiálně převzal 1. února 1990. V roce 1991 byl jmenován profesorem. Prosadil změnu studijních osnov a zasloužil se o rozšíření pedagogického sboru z řad externistů a zahraničních odborníků. V návaznosti na změnu studijních osnov, schválil Akademický senát FF UK dne 21. června 1993 vznik Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK).

I v pokročilém věku Jiří Cejpek aktivně působil na akademické půdě a to nejen v Praze. Aktivně se podílel na vzniku knihovnických studijních oborů v Opavě a v Brně. Od 90. let působil jako garant Bakalářského knihovnického studijního programu na Slezské univerzitě v Opavě a v letech 1994-1998 se stal vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví tamtéž. Své znalosti předával v tomto období i studentům Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze. V letech 1999-2005 působil na Masarykově univerzitě v Brně jako pedagog.

Rok 1998 byl pro Jiřího Cejpka zásadní. Lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor. Přesto Jiří Cejpek pracoval s obrovskou chutí a intenzitou. Po sedmi letech marného boje s nemocí zemřel.

Odborné názory a idee

Jiří Cejpek byl průkopníkem v mnoha oborech a to zejména po roce 1989, kdy docházelo k radikálním změnám ve vzdělávání i v knihovnictví. Zastával názor, že knihovníkem se může stát člověk s kvalitním odborným i všeobecným vzděláním, který ovládá jazykové a komunikační schopnosti. Knihovníka definuje jako pracovníka vykonávajícího odborné knihovnické činnosti, kterými jsou výběr, zpracování, organizování, vyhledávání a zpřístuňování informací uživatelům. Se zvyšováním prestiže knihovnické profese souvisí i zvyšování prestiže veřejných knihoven. Podle Cejpka by knihovny měly využívat prostředky informačních technologií, odborní pracovníci by měli uživatelům poskytovat kvalitní a relevantní informace a prostředí knihoven by mělo být pro uživatele příjemné.

Aby mohli v knihovnách pracovat lidé s odbornými znalostmi, bylo nutné zajistit jim potřebné vzdělání. Jiří Cejpek se podílel na vzniku Katedry vědeckých informací a knihovnictví a po roce 1989 se zasloužil o vznik Ústavu informačních studií a knihovnictví a prosadil novou koncepci studia s důrazem na knihovnicko-informační vzdělávací trendy v demokratických státech.

Podle Jiřího Cejpka by se ve spojení s knihovní vědou měla na odborných knihovnických školách vyučovat i informační věda. Jiří Cejpek byl průkopníkem informační vědy u nás. Tuto vědu chápal jako nutný základ pro přípravu informačních specialistů a analytiků. Zdůrazňoval důležitost propojení informační vědy s humanitním a sociálním zaměřením, protože zde existuje úzká spojitost s počítačovou vědoou, která ale zkoumá informaci z jiného hlediska.

Významná díla

Jiří Cejpek je autorem velkého množství prací, ve kterých se věnoval především knihovnictví. Zásadním dílem jsou bezesprou Dějiny knihoven a knihovnictví (Praha, 1998) a Informace, komunikace, myšlení (Praha, 2005).