Nerovnosti ve zdraví

EU Public Health Action Programme

snaha pomoci zranitelným skupinám obyvatel (vulnerable groups)
vychází z hodnot life expectancy a hodnot morbidity - patří sem i kvalita života (subjektivní data)

nerovnosti ve zdraví - existuje prvek objektivně fungující nespravedlnosti
není přímo znevýhodňující, ale ovlivňující a zároveň lidmi neovlivnitelné (vzdělání, socioekonomický status)
nepatří sem ale problémy volby - kouření, nezdravý životní styl (věci vlastními silami ovlivnitelné)
důležitý je subjektivní pocit nespravedlnosti
je nepřijatelné, aby v Evropě nadále existovaly skupiny, které tuto nespravedlnost vnímají

socioekonomický status

uvedeno Maxem Weberem
proměnná založená na vzdělání, příjmu a vykonávané profesi
v demokracii by mezi nimi měla existovat korelace, v minulém režimu ale byla neutrální nebo dokonce záporná

nelze předpokládat naprosté odstranění nerovností
celková rovnost lidí je nedosažitelným ideálem, který pouze ukazuje možnosti
směřování
od 12-13. století (počátek zakládání nemocnic) existuje pocit dostupnosti a bezplatnosti zdravotnictví
zdravotní péče je ale dražší

program EuroHealthNet - Brusel

Trackling Health Inequalities in Europe

v Čechách existují podobné programy a projekty - Zdravé rodičovství - mladé páry, nechtěné těhotenství
výživové zvyklosti Romské populace (bilingvní kuchařka zdravé výživy hlavně pro těhotné ženy romského etnika)
chutný život - základy zdravé výživy pro seniory
liší se průměrná délka života v různých zemích

gini index

Spravedlnost

založeno na pojmu equity = stejnost, politická korektnost, spravedlnost ve smyslu rovnosti = equality, každý má stejný podíl, přerozdělování (v komunismu), ve smyslu potřebnosti - needfulness, distribuce by měla být zajištěna podle potřeb
vertikální spravedlnost - zajištění dostupnosti péče těm, kteří mají velké problémy, horizontální spravedlnost, zajištění dostupnosti stejné péče lidem se stejnými problémy

kritéria spravedlnosti se mění v závislosti na společensko-historických podmínkách:

Chadwickova studie (1842) - první publikovaná studie ukazující na nerovnosti
Dreve, Whiteheadová (70. léta) - Health inequalities
Sir M. Marmot - Whitehall study, ženy a různé choroby (studie na státních zaměstnancích), to, co tito lidé nemohou ovlivnit, ovlivňuje jejich zdraví a jejich přístup k péči

D. Black - Black study

individuální hypotéza - vyšší příjem je zárukou vyššího přístupu k péči bez ohledu na jiné ukazatele, zdraví bohatších tedy bude vždy větší, než u chudých
kontextová (ekologická) hypotéza

Kontextová hypotéza

vychází z Wilkinsona
záleží na srovnání s ostatními, distribuci příjmů ve společnosti
nejde jen o to jak moc člověk má, ale jak moc má v kontextu ostatních (jak prestižní je které zaměstnání)
kontextová hypotéza byla velice silná na začátku
na zdraví nemá vliv přímo HDP ani nezaměstnanost apod., ale na distribuci a redistribuci těchto peněz
zaměřeno na soudržnosti - důležitost sociální koheze a redistribuce prostředků
na zdraví mají přímo vliv nerovnosti ve společnosti
z toho by mělo vyplývat, že je v zájmu bohatých přestat bohatnout a začít naopak chudnout, aby jim bylo lépe, ale tato teorie se samozřejmě neujala

psychosociální výklad - sir M. Marmot, vysoká koheze občanské společnosti je významný protektivní faktor
materiální výklad - jak se klade důkaz na životní prostředí, bydlení atd.
Makenbach chce opustit kontextovou linii, protože se její výstupy nepotvrzují

Důsledky kontextové hypotézy

společnost sebou nese zátěž nejchudších
pokud má společnost velmi chudé, ovlivňují zdraví i těch bohatých
je tedy v zájmu bohatých, aby redukovali nerovnosti - měli by se vzdát svého majetku, aby byli zdravější

Mechanismy kontextové hypotézy

Thoistová - nerovnosti ve zdraví jsou založeny na nerovnosti vystavení se stresu, lidé z vyšších skupin jsou stresu vystaveni méně
Marmot - důležitost sociální participace, důstojnost, sociální integrita, kompetence a svobody
K. Judge - ověřuje Wilkinsonovy studie a dochází k tomu, že neplatí zcela přesně
Linch - podle jeho studie vztah prokázán nebyl
Mackenbach - ukazuje, že Wilkinsonova teorie neplatí vůbec
Wilkinson reaguje další studií - Mind the gap: Hierarchies, health and human revolution
Leon, Walt - ukazují, proč studie vychází právě takto, problém USA - funguje trochu jinak, takže je problém s porovnáváním

Hypotézy vysvětlující sociální gradient

týkají se všech, bez ohledu na věk, pohlaví a diagnózu
týká se všech chorob podle jejich přenosu, prognózy i toho, zda jsou duševní, nebo fyzické
ukazuje, že zdravotní stav každé třídy je lepší, než si myslí její příslušníci, a vyšší, než u třídy nad ní
platí u nemocí, kde není známo rizikové chování
Wilkinson - bohatší lidé jsou vzdělanější a mají větší tendenci dbát na kvalitu
lidé s vyšším vzděláním jsou bohatší, tudíž mají méně rizikového chování -> jsou zdravější, mají lepší postoje a hodnoty, lepší postoj ke sportu a návykovým látkám
úplní abstinenti vykazují nižší životní spokojenost, než příležitostní pijáci (dle měření WHO)
u pití alkoholu je důležité znát správnou míru, ale úplná abstinence není dobré řešení

Rizikové materiální podmínky

Výběrová hypotéza

nízký sociální status není příčinou, ale následkem špatného zdraví
nemocní lidé mají tendenci se propadat na sociálním žebříčku
u nás platí, že bohatší okresy mají nižší nezaměstnanost a nemocnost
socioekonomické faktory silně ovlivňují nemocnost, zvlášť pak to, jaké peníze člověk dostane jako nemocenskou
dnes lidé stonají méně často, ale déle
čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nezaměstnanost
čím nižší je průměrný příjem, tím vyšší je nemocnost
čím vyšší nezaměstnanost, tím vyšší úmrtnost - mnohem silnější u mužů
vnímaný zdravotní stav - jako špatný ho vnímají nejvíce lidé se základním vzděláním, jako spíše dobrý vnímají zdravotní stav od ukončení maturity - tzn. lidé s maturitou a vyšším vzděláním vnímají svůj zdravotní stav lépe

Zdroje