Grafické projektivní metody

Z oblasti grafických projektivních metod využívá psychologická diagnostika tematických kresebných technik, technik doplňování začatých kreseb (Warteggův test, S-test), volného kreslení, malby pomocí prstů či spontánního čmárání. Všechny grafické projektivní metody využívají nějakým způsobem jako katalyzátor projekce kresbu či malbu.

Kresba postavy

• Draw a Person Test (DAP), autorem je Machoverová (1949), úkolem je nakreslit úplné postavy muže a ženy
• Figure Drawing Test (FDT), autorem je H. J. Baltrusch, přináší informace o obrazu osobnosti, tělovém schématu vyšetřované osoby a jejích neurotických konfliktech

Dynamický test kresby lidské postavy

Vyžaduje opakované kresby lidské postavy. Tím se získá materiál umožňující jeho sériové porovnání. "Dynamický" zde znamená postihnutí procesu a změny stavu.

S-test (projektivní)

Kresba lidské postavy, na papíře je předtištěna čára na způsob písmene S (odtud S-test). Kresba se opakuje třikrát.

Test kruhu

Johansonnův Test kruhu pochází z roku 1980. Úkolem je nakreslit na bílý arch papíru kruh a následně "něco do toho kruhu".

Test čáry života

Tylův Test čáry života (1985) vzešel z psychoterapeurické praxe. Testovaný je instruován, aby nakreslil čáru života, následně aby označil současný okamžik, minulé významné události a budoucí očekávané důležité momenty.

Test kresby stromu (Baum Test) a Test tří stromů

Test kresby stromu byl vypracován K. Kochem. Vychází z předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o emocionální zralosti dětí i dospělých a o poruchách v emocionální a sociální oblasti.

Autorem Testu tří stromů je portugalec Corboz. Vycházel z pozorování žáků prvních tříd a předpokládal, že děti do obrázku projikují vztahy mezi dítětem a rodiči.

H-T-P (House-Tree-Person)

Dům-strom-člověk J. N. Bucka je určen pro zjišťování obrazu osobnosti, tělového schématu, neurotických konfliktů, obranných mechanismů a také inteligence. Po testu následuje povinný rozhovor, vlastně spíše ústně administrovaný dotazník (55 otázek).

Vícedimenzionální kresebný test (MDZT)

Pochází z roku 1967 od autorů Blocha, Meiera a Schmida. Jde o kresebný test s charakterem sociálního experimentu. Zachycuje aktuální psychický stav, emotivitu, interpersonální vztahy, percepčně-kognitivní funkce a kontakt s realitou. Proband v něm vyjadřuje své myšlenkové pochody kresbou pod tlakem času.

Proband má poznámkový bloček formátu A6 a sedm různobarevných fixů. Je vyzván, aby v jedné minutě nakreslil, co mu přijde na mysl. To se opakuje třicetkrát. Délka administrace je zhruba 30 minut plus dotazování.

Warteggův kresebný test (WZT)

Původní varianta se zaměřovala na zjištění charakterologického profilu tvořeném dílcími strukturami (cit, fantazie, rozum, vůle).

Testový materiál je předloha s podnětovým materiálem. Osm bílých, černě ohraničených čtverců (4x4 cm), v každém je započatá kresba. Úkolem testované osoby je dokreslit tužkou všech osm započatých kreseb. Délka trvání administrace není stanovena, obvykle test trvá kolem 20-30 minut.

Existuje několik modifikací, např. Drawing Completion Test M. Kingetov, Hodnocení Rennerové vycházející z grafologického zpracování formy a hlubinně-psychologické interpretace obsahu nebo Wartegg-Biedma test (WZT-BD) autorů Biedma a D'Alfonso (1959). Nevýhodou je malá objektivita při vyhodnocování testu.

Myokinetická psychodiagnostika (MKP)

Základní ideou testu je svázanost psychických a motorických impulzů. Test provokuje určité pohyby rukou a paží, prováděné bez opory a bez zrakové kontroly ve třech prostorových směrech. Při tom se odhalují systematické odchylky, které dále poukazují na psychické děje v pozadí. Test směřuje k získání charakterologického schématu.

Používá se v rutinní osobnostní diagnostice, volbě povolání, psychiatrické diagnostice a psychologickém výzkumu.

Odkazy

Použitá literatura

• Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.