Vztahy mezi prvky jazyka

Verze z 4. 9. 2016, 16:34, kterou vytvořil Jan.Stejskal (diskuse | příspěvky)

Ekvivalence

Jedná se o vztah rovnocennosti, stejné platnosti slov nebo výrazů.

Homonymie

Homonymie znamená souzvučnost. Jedná se o situaci, kdy existují dvě nebo více stejně znějící slova nebo stejně zapisované podoby různých slov téhož jazyka, které však mají různý, nepříbuzný význam.[1]
Např.:
Kohoutek - vodovodní uzávěr, malý samec kura domácího
Zámek - historická stavba, zabezpečení dveří, situace převahy při hokejové hře
Ženu - mám ženu (manželku), ženu si to autem po dálnici, ženu stádo ovcí

Synonymie

Synonymie znamená souznačnost. Jedná se o existenci dvou, nebo více odlišných forem, především slov, s podobným významem.[1]
Např.:
příklad - ukázka - vzor
mnoho - hodně - moc
protože - jelikož - neboť
 V literatuře[2] lze nalézt i detailnější rozčlennění synonymie:

  • lexikální synonymie – různá slova s podobným významem (sirky - zápalky)
  • gramatická synonymie – stejný kořen slova (studenti - studenstvo)
  • kontextuální synonymum – jedno slovo může nahradit jiné slovo jen v konkrétním větném kontextu
  • tematická synonymie– velmi obecné pojmy mohou být nahrazeny přesnějším pojmem bez ztráty obsahu (dokument=kniha, monografie, článek)

Antonymie

Vztah dvou slov, jejichž denotáty mají přesně opačný význam.[1]
Např.:
pomalý - rychlý
dobrý - zlý
plný - prázdný
 Vztah antonymie obvykle nezpůsobuje problémy s nejednoznačností. Naopak tento vztah pomáhá definovat význam termínu ve slovnících.

Hierarchie

Hierarchií se označuje vertikální klasifikace jazykových jednotek.[1] Objevují se nám tak termíny nadřazené a podřazené. Mezi nimi platí pravidlo, že nadřízený termín musí plně postihovat termín podřízený. Opačně to však obvykle neplatí.[3]

Asociace

Souvislost jedné formy s jinou, zvláště v paměti, přičemž výskyt jedné usnadní, nebo umožní vybavení druhé. [1]

Koreference

Totožnost reference mezi dvěma, nebo více složkami ve větě, textu nebo vyjádření. Vyjádřena bývá například koncovkou, slovosledem, zájmenem.[1]
Např.:
Viděl jsem Tomáše. Nesl domů knihu. X Knihu si vzala Eva, zatímco Tomáš zůstal koukat do tabletu. - Slovo knihu jednou znamená entitu, kterou si osoba jménem Tomáš odnáší domů a jindy entitu, kterou (možná ten samý?) Tomáš pohrdl.
Karel potkal Ondru. Ani jej nepozdravil. X Karel potkal Ondru. Ten jej ani nepozdravil. - V každém případě nepozdravil někdo jiný.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
  2. ↑ KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky: pro potřeby ústředních úřadů, výzkumných ústavů, podniků socialistickéko sektoru, vysokých a odborných škol. 2. vyd. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. Učební texty (ÚVTEI).
  3. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240

Použitá literatura

  • ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 4., V Karolinu 2., dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619460.
  • KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2014, 138 s. [cit. 2016-05-29]. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=20240

Související články

Lingvistika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice

Klíčová slova

Lingvistika, Jazyk

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztahy_mezi_prvky_jazyka&oldid=37647“