Kongresová knihovna

Verze z 10. 11. 2016, 13:58, kterou vytvořila Marketa.Forstova (diskuse | příspěvky)
Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu dvou týdnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Kongresová knihovna (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických.[1]

Historie

Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona

Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.[2]
V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o copyright zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.
Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele Herberta Putnama, zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém (Třídění Kongresové knihovny – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování meziknihovních výpůjčních služeb, díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů Gutenbergovy Bible.
Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu MARC, který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni. [3]

Současnost

V současné době zastává Kongresová knihovna funkci národní knihovny Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb:

  • Akvizice dokumentů pro vlastní sbírky i fondy dalších výzkumných pracovišť
  • Kooperativní katalogizační programy
  • Legislativní literatura pro potřeby Kongresu i veřejnosti
  • Přidělování copyrightu 
  • Tvorba a implementace knihovnických standardů
  • Konzervační funkce
  • Poskytování informací o implementaci RDA včetně katalogizačních pravidel a pořádání školení
  • Vytváření katalogizačních záznamů
  • Poskytování meziknihovních výpůjčních služeb
  • Vydavatelská činnost [4]

Budovy

Ředitelé knihovny

Ředitele knihovny (Librarian of Congress) podle zákona z roku 1802 jmenuje prezident Spojených států amerických. Až do roku 1987 neměl Kongres žádný formální vliv na výběr kandidáta, teprve poté získal právo na schválení volby prezidenta. Osobnost ředitele měla v zásadní vliv na směřování knihovny v různých obdobích.[3] Od 14. září 2016 zastává funkci ředitelky Carla Hayden, která je první ženou a zároveň první Afroameričnakou, která zastává tuto pozici. Předtím působila od roku 1993 jako ředitelka Knihovny Enoch Pratt Free Library v Baltimoru a od roku 2010 je členkou výboru National Museum and Library Services Board. Dříve pracovala ve veřejné knihovně a technickém muzeu v Chicagu a také působila jako odborný asistent na University of Pittsburgh.[5]

Ředitel Kongresové knihovny Funkční období
1. John James Beckley 1802–1807
2. Patrick Magruder 1807–1815
3. George Watterston 1815–1829
4. John Silva Meehan 1829–1861
5. John G. Stephenson 1861–1864
6. Ainsworth Rand Spofford 1864–1897
7. John Russell Young 1897–1899
8. Herbert Putnam 1899–1939
9. Archibald Macleish 1939–1944
10. Luther Evans 1945–1953
11. Lawrence Quincy Mumford 1954–1974
12. Daniel J. Boorstin 1975–1987
13. James H. Billington 1987–2015 [6]
14. Carla Hayden 2016–

Reference

  1. ↑ About the Library [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
  2. ↑ History of the Library [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library/
  3. ↑ 3,0 3,1 Cole, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html
  4. ↑ Services & Programs [cit. 2016-11-10]. Dostupné z https://www.loc.gov/services/
  5. ↑ About the Librarian [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/
  6. ↑ Previous Librarians of Congress [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/about-the-librarian/previous-librarians-of-congress/

Použité zdroje

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Kongresová knihovna, národní knihovna.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kongresová_knihovna&oldid=39151“