Pojednejte o struktuře komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity založené na technické normě ISO 2709

Norma ISO 2709 specifikuje požadavky na obecný výměnný formát. Popisuje obecnou strukturu speciálně navrženou pro komunikaci mezi systémy pro zpracování dat. Oborový terminologický slovník definuje výměnný (komunikativní) formát jako „standardizovaný formát struktury bibliografického, katalogizačního záznamu, autoritního záznamu, klasifikačních údajů, sloužící pro výměnu dat mezi jednotlivými informačními institucemi anebo systémy. Stanoví povinné údaje pro výměnu, pořadí údajů, jejich odpovídající kódová označení a pravidla použití". Cílem standartizovaného formátu je snaha o šetření času a nákladů při výměně záznamů. Formát však musí být dostatečně obecný, aby bylo jeho využitím možno obsáhnout nejrůznější druhy dokumentů a musí splňovat standart flexibility, kvůli použití v rámci množiny knihovnických softwarů. Těmito požadavky se liší od interních formátů, které si instituce vytváří sami pro sebe, či pro svůj software. Převod mezi interním a výměnným formátem lze realizovat speciálními počítačovými programy.

Všechny výměnné (komunikativní) formáty lze v současné době rozdělit do tří skupin (kategorií):

• Skupina formátů typu MARC, které vycházejí z ISO 2709.
• Skupina tzv. "NON MARC" formátů (formáty užívané zejména v oblasti specializovaných systémů).
• Skupina novodobých formátů pro výměnu údajů o elektronických (digitálních) zdrojích, především síťových (formáty pro metadata).

Základní složky výměnných formátů

Výměnný formát se skládá ze tří základních složek.

• Označení obsahu (identifikace jednotlivých datových prvků)
• Obsah (určuje základní oborové normy)
• Struktura (určuje uspořádání dat)

Struktura

Struktura je definována normou ISO 2709 Information and documentation – Format for information exchange, jejíž poslední revize proběhla v roce 2008. Norma 2709 se historicky vyvinula z formátu MARC (druhá polovina 60.let). Dnešní podoba struktury výměnných formátů se ustálila na čtyřech hlavních částech: návěští, adresář, pole a oddělovač záznamu/pole.

• Návěští záznamu (pevná délka) 0-23 - jsou tři znaky definující název jakéhokoliv přirozeného pole.
• Adresář (proměnná délka) 24-36 (min. 12 znaků) - adresář se skládá z různého počtu zápisů z nichž každý koresponduje s příslušným polem.
• Pole
• Oddělovač záznamu/pole

Mimo tyto základní složky záznam obsahuje i další pole:

• Identifikátor záznamu (proměnná délka) - znaky identifikující záznam, které přiřazuje organizace vytvářející záznam.
• Referenční pole (proměnná délka) - adresář se skládá z různého počtu zápisů z nichž každý koresponduje s příslušným polem.
• Datová pole (proměnná délka)

Definice

• Pro účely této mezinárodní normy platí následující definice:

1. Záznam: soubor polí zahrnující návěští záznamu, adresář a data
2. Pole: část záznamu proměnné délky, která obsahuje třídu dat
3. Indikátor: pokud je přítomen, je to první datový prvek spojený s polem; poskytuje další informace o obsahu pole
4. Návěští záznamu: pole objevující se na začátku každého záznamu a poskytující parametry pro zpracování záznamu
5. Mapa adresáře: množina parametrů, které specifikují strukturu zápisů v adresáři
6. Oddělovač: řídící znak používaný k logickému oddělení
7. Podpole: část pole obsahující definovanou jednotku informace

Podrobný rozbor záznamu

• Délka záznamu (znaková pozice 0 až 4)
  • Délka je vyjádřena číslem o pěti desítkových číslicích
• Stav záznamu (znaková pozice 5)
  • Např. nový nebo změněný
  • Pokud není k dispozici mezinárodní norma, je třeba vzájemné dohody mezi partnery výměny
• Implementační kódy (znaková pozice 6 až 9)
• Délka indikátoru (znaková pozice 10)
  • Jedna desítková číslice udávající počet znakových pozic identifikátoru
  • Pokud se identifikátor nepoužívá, je délka identifikátoru nastavena na 0
• Počet znaků pro identifikátory podpolí (znaková pozice 11)
• Základní adresa dat (znaková pozice 12 až 16)
  • Pět desítkových číslic (udává pozici 1. znaku 1. pole dat)
• Pozice definované uživatelem systému (znaková pozice 17 až 19)
  • Tyto pozice jsou definovány uživatelem systému

Mapa adresáře:

• Znaková pozice 20: jedna desítková číslice, která vyjadřuje strukturu zápisu adresáře tj. na kolika pozicích se vyjadřuje délka datových polí.
• Znaková pozice 21: jedna desítková číslice, která vyjadřuje strukturu zápisu adresáře tj. na kolika pozicích se vyjadřuje počáteční pozice 1. znaku datového pole.
• Znaková pozice 22: jedna desítková číslice, která vyjadřuje strukturu zápisu adresáře tj. na kolika pozicích se vyjadřuje délka části pro implementaci.
• Znaková pozice 23: rezervováno pro budoucí využití.

Zápis adresáře

Všechny zápisy v adresáři mají stejnou strukturu a skládají se z následujících částí v tomto pořadí:

1. Návěští pole
2. Délka pole
3. Počáteční pozice znaku
4. Část pro implementaci

• Délka pole
  • Délka je celkový počet znaků pole, které je označeno uvedeným návěštím
  • Nebo nulová, to znamená, že zápis adresáře se týká pole, jehož celková délka je větší než hodnota n a která je uchována v délce zápisu adresáře.
• Počáteční pozice znaku
  • Desítkové číslo udávající počáteční pozici, které je identifikováno návěštím a které se vztahuje k základní adrese údajů.
• Část pro implementaci
  • Pokud existuje, obsahuje řídící informace o poli uvedeném v zápisu.
• Pole
  • Všechna pole jsou ukončena oddělovačem polí
  • Existují 3 typy polí:
    • Ppole pro identifikátor záznamu: návěští 001.
    • Referenční pole: návěští 002 až 009 a 00A až 00Z.
    • Datová pole: návěští 010 až 999 a OAA až ZZZ.

• Datová pole
  • Každé datové pole v záznamu je vytvořeno podle jedné z následujících alternativ:
    • Data : v tomto případě délka indikátoru v návěští záznamu nastavena na hodnotu 0 a délka identifikátoru je nastavena na hodnotu 1 nebo více.
    • Identifikátor a data: v tomto případě je délka indikátoru v návěští záznamu nastavena na hodnotu 0 a délka identifikátoru je nastavena na hodnotu 1 nebo více.
    • Indikátor a data: v tomto případě délka indikátoru v návěští záznamu je nastavena na hodnotu 1 nebo více a délka identifikátoru je nastavena na hodnotu 0.
    • Indikátor, identifikátor a data: v tomto případě jsou délka indikátoru a délka identifikátoru v návěští záznamu nastaveny na hodnotu 1 nebo více.

Zdroje

Související články

Bibliografie
Metadata
Identifikační popis
Katalogizace

Klíčová slova

MARC, identifikační popis, ISO 2709