HORIZONT 2020 ve stručnosti Rámcový program EU pro výzkum a inovace (Technologické centrum AV ČR, 2014)

Vědecká (výzkumná) data

Data je výraz pro údaje, používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají zápisem, měřením nebo pozorováním.[1]


Základní metody sběru dat

Kvantitativní výzkum

Kvantitativní výzkum je objektivní způsob sběru dat, který vychází z filozofie přírodních věd. Sběr dat probíhá pomocí standardizovaných technik rozhovorů, dotazníků nebo pozorování. Kvantitativní výzkum umožňuje reprezentativní šetření vzorku, které lze zobecnit na populaci. Zároveň umožňuje testování teorií. Mezi jeho výhody patří relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýza. Dále poskytuje přesná numerická data a jistotu, že výsledky jsou nezávislé na výzkumníkovi. Užitečný je zejména při zkoumání velkých skupin. Způsob získávání dat je však omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků.[2]

Kvalitativní výzkum

Cílem kvalitativního šetření je porozumět sociální realitě, kterou zkoumáme. Účelem není popsat sociální realitu v její objektivní podobě, ale vysvětlit význam sociálních jevů. Zkoumání jde do hloubky a provádí se pomocí delšího kontaktu s terénem. Ke sběru dat používáme nestandardizované techniky. Základními výhodami kvalitativního výzkumu jsou podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky, navíc dobře reaguje na místní situace a podmínky a dokáže hledat lokální příčinné souvislosti. Kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie. Základní nevýhodou kvalitativního výzkumu je to, že získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Sběr a analýza dat jsou časové velmi náročné etapy a výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. Kvalitativní výzkum není hodnotově neutrální.[2]

Otevřená výzkumná data

Otevřený přístup k výzkumným výsledkům, otevřená věda, otevřené inovace jsou prioritními tématy EU. EU volá po poskytování otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům financovaným z veřejných prostředků do roku 2020. Evropské i světové univerzity tento trend aplikují. Open Access tedy již není otázka ZDA, ale KDY, JAK a JAK RYCHLE.[3]

Otevřená data v projektech Horizont 2020

Od roku 2017 bude ve všech nových projektech H2020 vedle povinnosti zpřístupňovat publikované výsledky také povinnost zpřístupňovat výzkumná data.[3]

Horizont 2020

H2020 je největší výzkumný a inovační program EU v historii. Přenese velké myšlenky z laboratoře na trh a povede tak k dalším zásadním pokrokům, objevům a světovým primátům.[4]

Evropsky a globálně, neboli výzkum bez hranic, respektive má-li Evropa najít řešení společenských výzev a zároveň posílit růst a konkurenceschopnost, potřebuje plně funkční síť excelence výzkumu – evropský výzkumný prostor (EVP). Tento jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací vzniká za finanční podpory EU a napomáhá volnému pohybu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a výsledků po Evropě. EVP zaručuje sdílení znalostí a nápadů po celé Evropě a snižuje riziko, že dojde k plýtvání penězi na zdvojování výzkumu, tj. situaci, kdy tentýž výzkum provádějí vědci současně v různých evropských laboratořích. Tento koordinovaný přístup – podporovaný Horizontem 2020 – pomáhá zajistit, že každé euro vynaložené na výzkum je investováno strategicky.[4]

V souladu se strategií Unie pro mezinárodní spolupráci na výzkumu a inovacích je Horizont 2020 otevřený pro výzkumné pracovníky z celého světa. S rostoucím objemem výzkumu a inovací probíhajících v mezinárodních partnerských zemích je klíčové, aby měla Evropa kontakt s nejlepšími výzkumnými pracovníky a výzkumnými středisky po celém světě, což jednak zajišťuje zdroje nových nápadů a odborných znalostí, jednak evropským výzkumným pracovníkům umožňuje globálně spolupracovat s těmi nejlepšími v oboru. Činnosti cílené mezinárodní spolupráce jsou zahrnuty ve společenských výzvách, základních a průmyslových technologiích a jiných náležitých částech Horizontu 2020.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Data [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Data
  2. ↑ 2,0 2,1 OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. >Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 9788087240335.
  3. ↑ 3,0 3,1 Otevřená výzkumná data [online]. knihovna.cvut.cz, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/cs/vyhledavani/hledat-v/digitalni-knihovna-repozitar/8-czech/161-otevrena-data
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.

Použitá literatura

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Zdroje obrázků

  • Horizont 2020: stručně o programu. Aktualiz. vyd. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2014. ISBN 9788086794440.

Klíčová slova

data, informace, znalost

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vědecká_data&oldid=45229“