Přirozené a vědecké pojmy, definice

Pojem

• mentální kategorie, do které zařazujeme předměty, události,...
• odráží podstatné vlastnosti předmětů a jevů, výsledkem logická operacionalizace
• na rozdíl od představy vyznačuje obecné vlastnosti

Vlastnosti:

• srovnatelné a nesrovnatelné (mají (chrt, jezevčík) či nemají (kámen, čest) společné znaky)
• hierarchicky uspořádané (věta, souvětí) či rovnocenné (Praha, hlavní město)
• souřadné (Hašek, Neruda) či zkřížené (ovoce, zlatá reneta (lyrická próza))
• vytváření pojmů:
• vznikají procesy abstrakce z představ
• teorie prototypu – prototyp (ideální objekt, který v reálném životě nemá žádný jiný objekt, který by jej vyčerpal), sám má své vymezení, je to určité optimum, do nějž zapadají pojmy svými vlastnostmi
• model příkladu – podobný princip jako u prototypu, ale potřeba předchozí zkušenosti s objektem (to není u prototypu nutné)
• teorie prototypu Roschové – aby něco odkazovalo na společný pojem, není třeba výčet dimenzí, ale vzájemná podobnost těchto dimenzí

Přirozené pojmy

• fuzzy (mlhavé) pojmy – hranice pojmů nejsou zcela jasně a přesně vymezené – Wittgenstein
• v mnoha případech se prolínají s jinými pojmovými kategoriemi
• poměrně přesně reflektují vnitřní a vnější svět
• existuje skupina pojmů, které nemůžeme definovat, protože pojem definujeme zase jinými pojmy, a pokud ani ty nejsou jasné, tak je zase definujeme, atd.; někdy když takhle pořád definujeme, tak se dostaneme zase k tomu původnímu pojmu, který jsme chtěli definovat na začátku → definice kruhem; musí proto existovat místo, kde se zastavíme a nebudeme definovat dál → těmto místům se říká primitivní pojmy (nedefinované pojmy)

PRIMITIVNÍ POJMY = pojmy, které jsou srozumitelné, a nemá smysl je složitě definovat, protože by se snížila jejich jasnost; tyto pojmy umožňují definovat pojmy teorie (např.: bolest, láska)

• z pojmů sestavujeme hypotézy, a z těch tvrzení

Vědecké pojmy (termíny)

• jasně a přesně definované pojmy
• pokud chceme dobře definovat pojmy, dodržujeme určité zásady:
• to, že něco definujeme, není zárukou toho, že to existuje
• to, že něco není definováno, neznamená, že to neexistuje definice kruhem je nekorektní; musíme definovat složité pojmy méně složitými (odolat tomu, definovat primitivní pojmy) → převádět je ze složitějších na jednodušší KONSTRUKT

Typ pojmu definovaný svým místem v referenčním systému významů a svými vztahy k jiným pojmům, ve struktuře téhož systému. Představuje čistě teoretický, pro vysvětlení bezprostředně daných faktů vytvořený a zavedený termín. Používá se k označení procesů nebo jevů, na jejichž existenci lze usuzovat pouze z určitých následků, důvodů apod.

3 kategorie (podle užití a označení):
1)Hypotetické konstrukty

• Nejsou operacionálně vymezitelné
• Jejich existenci lze pouze vyvozovat z jiných jevů

2)Abstrakce určitých charakteristik empiricky zjištěných dat
3)Modely chování vycházející z určitých explicitních přístupů

Definice a předdefinatorní formy

Definice (z latinského de = od, pryč a finis = hranice, tedy definitio = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého pojmu. Pojem, který se definuje, je také nazýván definiendum (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako definiens (latinsky „definující“).
Definování: Proces přesného přiřazování jazykových symbolů jednotlivým objektům a významům

• Výpověď, která určuje, jaký je význam vybraného jazykového označení (pojmu)
• Definici můžeme definovat i jako rovnici, tvořenou definiendem a definiensem

Definiendum = def. Definiens
Této definici ale mohou odpovídat i řešení, která nemůžeme tak úplně nazvat „vědeckými“ definicemi

Klasická definice

Podle Aristotela je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu (subjekt – kopula – predikát). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens". V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazem definujícím užívá znak -df nebo -def (čte se "definičně rovno").
V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:
1. nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. genus proximum) a
2. druhový rozdíl (differentia specifica) v rámci tohoto rodu.
Tak v definici "čtverec je čtyřúhelník pravoúhlý rovnostranný" je "čtverec" definiendum, "čtyřúhelník" je nejblíže nadřazený rod a "pravoúhlý rovnostranný" je druhový rozdíl, který čtverec odlišuje od jiných čtyřúhleníků.

Další způsoby definování a hlavní typy definic

• předdefinitorní formy - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:

pojmenování (Pes je toto. ...a ukážu prstem na psa)

• vypočítávání (Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...)
• popis (Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka. Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
• porovnání se známým (Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.)
• definování pomocí rozdílů (Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.)
• nominální definice - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (Inteligence je rozumové nadání.).

Reálné definice

• existenciální definice - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlastnostmi a vztahy mezi nimi (Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.)
• genetické definice - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.).

OPERACIONÁLNÍ DEFINICE

Často používaná podskupina genetických definic jsou operacionální definice, u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Lze je považovat za jednu z variant genetických definic.
Percy Williams Bridgman (21. dubna 1882 – 20. srpna 1961) byl americký experimentální fyzik a filosof, zakladatel operacionalismu. Obsahem jeho práce bylo studium chování materiálů při vysokých teplotách a tlacích. Získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1946.
Definiens je tvořen procesy, postupy (operacemi), na jejichž základě vzniká definovaný pojem, nebo na jejichž základě je tento pojem měřen či identifikován V empirických vědách mají mimořádný význam - Operacionální definování je přímočarým naplněním požadavku opakovatelnosti a ověřitelnosti ve vědě Když uskutečníme proceduru popsanou v definiendu, výsledkem bude definiendum nově vzniklé (zopakované), nebo znovu identifikované bez jakýchkoli nejasností a pochybností.
Rozeznávají se:

• měrné operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat
  

(Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.)

• experimentální operacionální definice - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme
  

(např. recept jak upéct ovocný koláč.)

Zdroje

• Přednáška: Psychologická metodologie, Radvan Bahbouh FF UK, akademický rok 2012-2013