Diagnostika sexuální orientace

Verze z 25. 8. 2017, 19:22, kterou vytvořil Petr.Kosik (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Diagnostika sexuální orientace

S diagnostikou deviací nepřímo souvisí i diagnostika sexuální orientace v případech, kdy si jí pacient není zcela jistý. Nejčastěji se jedná o případ egodystonního homosexuála (homosexuála potlačujícího svou orientaci). Dle Weisse v rozhovoru padne např. "Nevím co jste, do hlavy Vám nevidím, ale můžu Vám poskytnout vodítka, podle kterých se budete moci rozhodnout." Weiss stejně tak dodává, že nevěří, že "existují bisexuálové".

Na základě těchto úvah vymyslel 4 stupňový model sexuální orientace, který pokročuje od nejméně spolehlivého ukazatele po nejspolehlivější:

  1. S kým klient spí? (Nutné je však uvažovat kontext - př. vězni v omezených podmínkách dočasně sklouznou k homosexualitě, stejně tak homosexuál může mít manželku).
  2. Na co myslí, když masturbuje? Rovina masturbačních fantazií (ale např.: kvůli náboženství je může potlačovat).
  3. O čem se klientovi zdá? Rovina erotických snů (Sny dokážeme jen málo ovlivnit; říká se, že 3 sny neznamenají odlišnou orientaci - i heterosexuál mívá homosexuální sny).
  4. Do koho se klient zamilovává? Zamilovanost nejde vůlí ovlivnit; pokud řekne, že už se zamiloval do obou pohlaví, řekneme, ať to srovná, jestli to bylo alespoň podobné.