Masová společnost

- pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší

- můžeme rozlišit pojetí normativní (hodnotící) a analytické;

- normativní pojetí: tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. Gustav Le Bon, José Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. Karl Mannheim, Emil Lederer)

- analytické pojetí (např. Daniel Bell, Edward A. Shils): masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování

- vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí: industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti), pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů, nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi, vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí, egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.), numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek), obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace, mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů), vznik masové kultury

Masifikace společnosti

- utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)

- masová komunikace - sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (Robert King Merton) a dvoustupňové komunikace (Katz a Paul Feilx Lazarsfeld))

- masa a mocenská elita – koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle Charlese Wrighta Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci

- masová kultura – představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality

- riziko masové společnosti – jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém

Doporučená literatura

• Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
• Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
• Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
• Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.