Artikulace konsonantů

výdechovému proudu vzduchu se do cesty klade překážka = artikulační rozdíl mezi konsonanty a vokály (úplně neplatí u [a], [ɪ] a [j])
obecně platí u konsonantů směřování ke striktuře × u vokálů směřování k apertuře
u konsonantů určujeme:

- způsob artikulace

- místo artikulace

- znělost

Místa konsonantické artikulace

Systém českých konsonantů

horní ret – labiální a labiodentální artikulace
horní řezáky – dentální artikulace (v češtině se nevyskytuje)
alveoly – alveolární a postalveolární (ta není za, ale na zadní straně)
tvrdé patro – pre- a postpalatální artikulace (obecně jen palatální, většinou to stačí)
měkké patro – velární artikulace
čípek – uvulární artikulace
hlasivky – glotální artikulace

Gick, B., Wilson, I. a Derrick, D. (2013). Articulatory Phonetics. Oxford: Wiley-Blackwell.
Seikel, J. A., King, D. W. a Drumright, D. G. (2010, 4. vydání). Anatomy & Physiology for Speech, Language, and Hearing. Clifton Park: Delmar.
Hála, B. (1962). Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě. Praha: ČSAV. (vybrané kapitoly)
Palková, Z. (1994). Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané kapitoly)