37. Teorie a aplikace v psychologii dopravy

Verze z 23. 12. 2019, 17:07, kterou vytvořil Vaskovicovam (diskuse | příspěvky)

Dopravní psychologie

Předmět dopravní psychologie

Předmětem dopravní psychologie jsou psychické procesy osob řídících dopravní prostředky a jiných účasníků dopravy, a zároveň zkoumání závislosti těchto procesů na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku, výchově a na dopravní technice.[1]

Chování řidičů

Za základní zdroje chování řidiče považujeme čtyři psychické procesy:[2]

  1. Proces zachycující změny, které narušují naše dosahování nějaké činnosti.
  2. Proces hodnotící ohrožení
  3. Proces vybírající a vytvářející nejvhodnější chování v daných podmínkách
  4. Proces odpovědný za potřebné změny v právě probíhajícím chování

Dopravní bezpečnost

Dopravní psychologie se z velké části zabývá také dopravní bezpečností, která je závislá na:[1]

  1. Dopravní způsobilosti jedince – zejm. charakterové vlastnosti (zodpovědnost v dopravních situacích), připravenost (znalosti a zkušenosti), tělesné a osobnostní předpoklady
  2. Požadavcích dopravy – typ dopravního prostředku, dopravní situace, dopravní předpisy, konstrukce dopravního prostředku nebo cesty atd.

Dopravní psychologie hraje klíčovou roli při zajišťování dopravní bezpečnosti, neboť více než 90% nehod je zapříčiněno lidským selháním nebo kombinací tohoto selhání s jinou okolností. Dopravní psychologie přispívá ke zvyšování dopravní bezpečnosti výběrem řidičů, jejich vzděláváním, výcvikem, rehabilitací řidičů s odebraným řidičským oprávněním, optimalizací pracovního a odpočinkového režimu profesionálních řidičů, posuzováním dopadu informačních technologií ve vozidlech (telefon, rádio) či vlivu prostředí (billboardy, konstrukce silnic) na bezpečnost při řízení.[3]

Profesionální řidiči

Dopravní psychologie se dále zabývá výběrem, rozmístěním a účinným využitím pracovníků v dopravě, a to následujícím způsobem:[1]

  1. V podobě personální psychologie – klade důraz na výběr pracovníka a jeho výcvik pro speciální práci. Výkon je zde konstantní veličina, zatímco člověka je veličina proměnná - lze jej vybrat a vycvičit.
  2. V podobě inženýrské psychologie – klade důraz na úzpůsobení práce a pracovního prostředí člověka. Člověk je zde "konstantní veličina", ale jeho výkon je závislý na podmínkách dopravy.


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Štikar, J., Hoskovec J. & Štikarová, J. (2003). Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum.
  2. ↑ Groeger, J. A. (2000). Understanding driving. London: Routledge.
  3. ↑ Šucha, M., Rehnová, V., Kořán, M. & Černochová, D. (2013) Dopravní psychologie pro praxi. Praha: Grada.

Literatura

aaa

Klíčová slova

psychologie dopravy


Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=37._Teorie_a_aplikace_v_psychologii_dopravy&oldid=58528“