Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Organizace informací

Organizace informací a informačních zdrojů je jedna z hlavních stránek informačních věd. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. ^[1] Obecným cílem procesu organizace je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení entropie. ^[2] Cílem je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>

Zakladatelm Birger Hjørland. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). yto domény potom mají vliv na výzkum informačního chování. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza

https://wikisofia.cz/wiki/Ontologie

Ontologie

Odkazy

Reference

↑ BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.
↑ KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284

Doporučená literatura

KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.
SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.
WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.
Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.
UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.

Související články

Klíčová slova

organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert

[BAWDEN-1] BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.

[ku.C4.8D-2] KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284

[1]

[2]