Dvojtečkové třídění

Dvojtečkové třídění

Dvojtečkové třídění (Colon classification) je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 20. století S. R. Ranganathanem. Nikdy se plně neujal, avšak ostatní systémy a nové technologie. (Tento článek ještě není dokončen. Bude mnohem úžasnější! Ráda bych jej do té doby očím ostatních schovala ale prostě vůbec nevím, jak to udělat!!)

Fasetový klasifikační systém

Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (faset), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota…). Dalším příkladem fasetové klasifikace je Universal Decimal Classification (UDC).

Vznik a vývoj

Autor

Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Dlouho působil na Madarské univerzitě a zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování Pěti zákonů knihovnictví a vytvoření Dvojtečkového třídění.

Formování

Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru Dvojtečkové klasifikace a Úvodu do knihovnické klasifikace (1937). Vývoj DT se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.

Uvádění do praxe

Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.

Charakter

DT je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk ). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). DT je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.

Syntaktické prostředky

Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).

Principy

DT člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika…), do níž je dokument zařazen. Dále je určen pomocí kategorií, vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), které jsou odděleny příslušnými interpunkčními znamínky. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Obsahem kategorií jsou izoláty. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátů v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.(ikaros)

Příklad záznamu

L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5

Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950

DT a ostatní klasifikační systémy

DT vzniklo v době, kdy se již užívalo Mezinárodní desetinné třídění (MDT), Deweyho desetinné třídění (DDC) či Třídění Kongresové knihovny (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Téže viděl jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či multidisciplinární témata (ikaros). Toto mělo DT zvládnout, současně mělo být flexibilnější a nabízet možnost úprav.

Nedostatky

Nedostatkem DT je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.

Vliv

DT nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo Blissovo bibliografické třídění. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).