Pubescence

Verze z 4. 11. 2013, 21:41, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Pubescence == * konec mladšího školního věku (11, 12 let) až 15, 16 let (někdy až 17) * velké interindividuální a také pohlavní rozdíly * fáze pubes…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pubescence

  • konec mladšího školního věku (11, 12 let) až 15, 16 let (někdy až 17)
  • velké interindividuální a také pohlavní rozdíly


  • fáze pubescence:
  1. fáze prepuberty - ohraničena aktivními projevy: zahájena růstovou vlnkou (najednou značný nárůst do délky), první projevy sekundárních pohlavních znaků (ochlupení, bradavky, občas změny hlasu, změny pleti), končí nástupem menarché u dívek a první polucí u chlapců (je to zároveň zahájení další fáze samotné puberty), ještě však není dosaženo reprodukce schopnosti (to ještě tak rok až dva trvá)
  2. fáze pubescence - asi od 13 let


  • konec pubescence znamená nástup adolescence
  • u kluků se uvádí rok až dva zpoždění oproti holkám, ale kluci jsou v některých oblastech napřed před holkama a poté kluci tu opožděnost v adolescenci rychle doženou → není to s tím zpožděním tak úplně pravda


Výrazné momenty dospívání

  • 3 hlediska:
  1. pohlavní dozrávání
  2. psychologická rovina (+ kognitivních struktur)
  3. sociální rovina


Fyzická rovina

v období dospívání dochází k nejmarkantnějšímu projevu tzv. sekundární akcelerace =

  • zrychlování vývoje, dochází k projevům dospívání dřív než v předchozích generacích
  • tyto údaje máme díky sokolským sletům (celé jedno století měření)
  • pohlavní dospívání se posunuje ke stále ranějším fázím (o 4 měsíce dříve za jednu generaci = za 10 let)
  • existuje řada hypotéz proč tomu tak je: možnosti jako mediální komunikace, jiná strava, hodně podnětů, rychlé životní tempo, zkušenosti nesrovnatelné s předchozími generacemi,…
  • zrychlování vývoje a zkracování dětství však nekoreluje s psychickým vývojem → rozšiřuje se mezera mezi fyziologickým a psychosociálním vývojem
  • psychosociální vývoj má právě opačnou tendenci pod vlivem dlouhého vzdělávání, dlouhá doba než dospívající dostane statut dospělého – to vede k relativně dlouhému období zvýšených projevů sociální patologie, protože ten jedinec je stále pod ochranou okolí (už je dospělý, ale stejně není brán jako dospělý)
  • v době krizí (např.: válka) však dojde ke srovnání duševního a fyzického vývoje
  • dochází tím k ukrajování dětství
  • nové tělesné znaky přinášejí dospívajícím ambivalentní pocity nebo nechtějí přijmout dospělost (změna hlasu, velikosti, pleti)
  • to „jak vypadám“ je v dospělosti velmi důležité (často mají dospívající atypicky umístěné zrcadlo – často se na sebe dívá a pozoruje jak vypadá)


Psychická rovina

  • psychologické změny souvisí s hormonální vyladěností → citliví na podněty zvnějška, konfliktní (i vzhledem k sobě – trýzní se svými výkony, co a jak udělal)
  • potřebuje původní rovinu jako vztahový rámec, i když se od ní odděluje
  • velké výkyvy školního prospěchu i fyzické výkyvy a výkyvy nálad - emoční nestabilita
  • tzv. období druhého negativismu, druhý vzdor (při prvním negativismu se bouří proti fyzické pomoci rodičů)
  • odmítá psychosociální nadvládu rodičů, chce si dělat, co chce, sám rozhodovat
  • rodiče proti ním musí bránit své dovednosti (protože vše co dělají je jim zkritizováno), ale musí nechat taky projevovat jeho myšlenkové názory
  • dospělí ale nesmí podlehnout tomu „vábení“ a odstrčit dítě (např.: jestli máš s námi nějaký problém, sbal se a vypadni z domu) – dítě odejde a tím se pak komplikuje jeho další vývoj, rodič by měl mít dveře domů vždycky otevřené ale v debatách by se dospělý měl projevovat jako ten vyspělejší
  • tyto všechny ambivalentní pocity a negace se nevyskytují ve společnostech, které jsou méně vyspělé a mají iniciační obřady
  • rozvoj schopností a zájmů, řečový rozvoj → už si nepíše deníky jako v předchozím období, ale objevuje se samostatná esejistická činnost


Sociální rovina

  • emancipace od rodiny, mentální oddělování se od původního zázemí + období značného egocentrismu, kdy je dítě zaměřeno především na sebe sama, hledají svou identitu
  • období nejpevnějších pout s vrstevníky, je to nejpodstatnější skupina; už nikdy nebudou vrstevníci tak důležití