Stáří

stále zůstává nedořešena otázka stárnutí
touto oblastí se zabývá gerontologie
chorobami starých lidí - geriatrie
psychické změny v průběhu stárnutí a vysokého věku studuje gerontologická psychologie
autoři, zabývající se touto vývojovou etapou: Příhoda, Srnec, Koláříková, Zeigarniková, Havighurst, Cummingová

Biologické aspekty stárnutí

podstata stárnutí - př. Aristoteles - ztráta tepla a vody, smrt je smrt tepelná
Mečnikov - stárnutí způsobují bakterie uvolněné v tlustém střevě- je tedy procesem chronické intoxikace
podle novějších teorií je v genetickém programu zakódováno období efektivity a postupné ztrácení evolučních sil..

současné (1975) fyziologické teorie stárnutí:

zdůrazňuje se vyčerpání základních organických substancí- zejm. hormonů a hromadění zbytkových produktů v tkáních
zdůrazňují se molekulární změny enzymů
zdůrazňuje se chybná transmise z DNA

Teorie volných radikálů - vidí primární příčinu stárnutí ve tvorbě volných radikálů a následných poškozeních životně důl. procesů uvnitř buněk
Pacemakerové teorie - je produktem snahy o vytvoření univerzální teorie stárnutí, hledají řídící časovací systém - pacemaker v některém z orgánových systémů - např. melatonin epifýzy - by měl ovlivňovat celkový stav organismu
Genetické teorie stárnutí - vliv dědičnosti, dělí se na 2: teorie mutační( v somatických buňkách dochází k hromadění mutací) a teorie programovaného stárnutí( funkce jednotlivých genů či skupin genů je časově ohraničena a předem naprogramována - stárnutí je geneticky naprogramováno)
Neuroendokrinní teorie - rozhodující mechanismus řídící stárnutí je součástí endokrinního systému - předpokládá, že řídícím centrem je epifýza a hlavním působcem je melatonin (patří do pacemakerových teorií)

stárnutí je ale proces komplexní
stárnutí jednotlivých orgánů může probíhat značně individuálně, v podstatě začíná jež mezi 15-25 lety, kdy dochází k úbytku vody, snižuje se elasticita kůže, přibývá pigmentu a kůže zesiluje
velmi důležitý je stav cév (člověk je tak starý, jak staré má cévy)
25.- 30. rok - úbytek příčně pruhovaného svalstva
mění se základní metabolismus, ovlivňující také udržování tělesné teploty - nesnadná adaptace na chlad u starých lidí
kosti jsou křehčí(z 20% hmotnosti na 10 %)
změny žláz s vnitřní sekrecí, zejména pohlavních
ženy procházejí klimakteriem (45-50), které se projevuje jednak zastavením menstruačního cyklu, jednak sekundárními změnami, jako je zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita a emocionální labilita se stavy dráždivosti a depresemi
senzorické změny: zejména vizuální často dalekozrakost, nesnadná adaptace čočky, konvergence je obtížnější, snížení citlivosti pro barvy, snížení sluchového vnímání - zejména v oblasti vysokých tónů, špatné rozumění řeči, oslabení čichu a chuti - zejména na sladké a slané, což se může promítat do snížené chuti k jídlu
řeč je pomalejší, hlas slabší, má menší rozsah
obtíže při usínání, malé uspokojení ze spánku
změny ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti, nakonec vede ke smrti
v tkáních a jejich buňkách, nejzávažnější v nervové a endokrinní soustavě (zajištění duševní a regulace tělesných pochodů) degenerativní změny, pokles základního metabolismu
odumírají neurony (či snižování synapsí) a nahrazují je glie, snižování odolnosti vůči infekcím, sklon k nádorovým onemocněním, pomalejší hojení ran, skleróza cév
stáří není synonymem nemoci, přesto často s nemocemi spojeno
charakter nemocí ve stáří polymorbidita (více chorob najednou), nemají výrazný průběh, zvláštní klinický obraz (nevýrazné symptomy, sklon ke chronicitě)