Povrchový a hluboký web

Všechny informace v internetovém prostředí se nacházejí v několika úrovních přístupnosti. Na každé úrovni můžeme nalézt jiné množství informací, podle toho, kde jsou uložena a jak jsou zpřístupněna.

Povrchový web

Povrchový web je zastřešuje veřejné a indexované dokumenty v síti Internetu. Právě díky indexaci vyhledávači je možné ho těmito vyhledávači prohledat.[1] Vyhledávání však není tak rozsáhlé. Uživateli se tak po zadání dotazu dostane malé množství všech potenciálních informací na Internetu buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy.[2]

Vyhledávače povrchové web se skládají ze tří modulů – webového robota, indexátoru a vyhledávacího modulu.[3]

Webový robot

V průběhu milisekund prohledá webové stránky a v závislosti na zadaném klíčovém slově poté zobrazí na obrazovku seznam stránek, které nejlépe odpovídají podmínkám zadaných uživatelem.[4]

Index

Výsledky z vyhledávání pavoukem jsou zpracovány do indexové stránky. To je stránka, která vznikne z jednotlivých webových stránek, jenž obsahují zadavatelem vložené klíčové slovo, nebo vyhledávací termín.[4]

Vyhledávací modul

Když chce uživatel najít stránku, která obsahuje určitá slova, pracuje s vyhledávacím modulem, který prohledá index a seřadí nalezené stránky podle relevance a několik prvních pošle uživateli.[1]

Nejčastěji používané vyhledávače povrchového webu jsou:

  • Google
  • Yahoo
  • Ask
  • Bing
  • Seznam

Hluboký web

Hluboký web nebo neviditelný web obsahuje internetové informační zdroje, jejichž obsah není dostupný prostřednictvím standardních vyhledávacích strojů. Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.)[2] Počet dokumentů, které nemohou být vyhledány prostřednictvím tradičních vyhledávacích nástrojů, je až pětinásobně vyšší než ta část informačního prostoru Webu, ke které poskytují přístup vyhledávací stroje.[4]

  1. 1,0 1,1 SOUČEK, Martin. Informační věda. Praha, 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  2. 2,0 2,1 TKAČÍKOVÁ, Daniela. Neviditelný web. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000547&local_base=KTD.
  3. BUCHTOVÁ, Naďa. Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy. In: Wikisofia [online]. 2013 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Modely,_principy_a_n%C3%A1stroje_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_na_webu_a_jeho_trendy
  4. 4,0 4,1 4,2 MEDKOVÁ, MIlena. Informace a Internet. 2009. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1128