Ach

Staroegyptským slovem ach označovali Egypťané posmrtnou formu člověka, který prošel všemi nástrahami podsvětí, získal novou formu existence a přeměnil se tak v blaženého zesnulého. Samotné označení je odvozeno od stejně či podobně znějícího slova, které znamená "užitečný", "prospěšný", nebo také "mocný". Někdy je ovšem toto slovo spojováno také se světlem. Aby se člověk achem stal, musel být zaopatřen pro život po smrti, musely pro něj být provedeny všechyn potřebné rituály, a on sám také musel projít všemi nástrahami podsvětí a mít všechny potřebné znalosti, kterými prokázal, že je vstupu do zásvětní existence hoden.

Literatura

Friedman, Florence Margaret Dunn 1981 : On the meaning of Akh (Ax) in Egyptian mortuary texts. Dissertation Abstracts International A: the humanities and social sciences 42 (6), 2649-2650.

Hasenfratz, Hans-Peter 1991. Tod und Seele im Alten Ägypten. In Binder, Gerhard and Bernd Effe (eds), Tod und Jenseits im Altertum, 88-102. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.

Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.

Janák, J. 2007 : Migratory spirits: remarks on the akh sign. In Cannata, Maria and Christina Adams (eds), Current research in Egyptology 2006: proceedings of the seventh annual symposium which took place at the University of Oxford, April 2006, 116-119. Oxford: Oxbow.

Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh, 224 - 238.

Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter

Loprieno, Antonio 2003. Wieviele Seelen hatten die alten Ägypter? In Guksch, Heike, Eva Hofmann, and Martin Bommas (eds), Grab und Totenkult im alten Ägypten, 200-225. München: Beck.