Vědomí

= nepřetržitý proud psychických zážitků (stream of consciousness – W. James)

- základní psychologická kategorie a současně jeden z ústředních problémů teoretické psychologie se značným dopadem v oblasti aplikační

základní pojmy:

- vědomí – consciousness (ve smyslu „vědomost“ – knowledge, cognizance, learning)

- uvědomování (být si vědom něčeho, včetně vlastního vědomí, tj. vědomí o vědomí) - awareness

- bdělost - vigilance - alertness (základní předpoklad aktivace vědomí)

- lucidita – jasnost vědomí, je určována zvláštní úrovní vigilance

- alterované stavy vědomí

- bezvědomí vs. spánek

- kóma – stav hlubokého bezvědomí, v němž se vytrácí cyklus bdění a spánku, vznikající při narušení funkcí retikulárně-aktivačního systému

- somnolence – kvantitativní porucha vědomí, projevující se snížením lucidity, jde o stav zastřeného vědomí, projevující se jako ospalost při vyčerpání, lehčí intoxikaci nebo nemoci + zhoršení percepce, zpomalení myšlení a horší kontakt s okolím

- sopor – kvantitativní porucha vědomí, těžší než somnolence, ale lehčí než kóma, projevující se jako hluboký či tvrdý spánek, kontakt s okolím jen na velmi intenzívní podnět a časově omezený, reakce na bolest zachována

základní kategorie vědomí

- prožívání

- poznání (kongnice)

- vztah (hodnotící soudy apod.)

- vědomí jako evidence vlastních prožitků při realizaci vztahu k realitě