Informační chování
Verze z 9. 1. 2014, 08:45, kterou vytvořil Klára Jirásková (klara.jiraskova@lf1.cuni.cz) (diskuse | příspěvky) (→Robert Taylor)
Informační chování
- Chování uživatelů při vyhledávání informací.
- Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci.
- Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba.
- Informační chování je také charakterizováno jako účelové vyhledávání informací v důsledku nutnosti uspokojit určité cíle.
T.D.Wilson
- profesor Sheffieldské univerzity
- Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:
1. Information Behaviour
- Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití.
- Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.
2. Information Seeking Behaviour
- Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).
3. Information Searching Behaviour
- Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu.
- Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější).
- Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.
4. Information Behaviour Use
- Informační chování při využívání získaných informací.
- Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu.
- Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
Vybrané modely a pojmy informačního chování
Robert Taylor
- Jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně za referenční přepážkou.
- Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků.
- Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:
- identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
- formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
- vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě
- vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)
Nicholas Belkin
- stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK)
- uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují
- chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy
- v takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému
Brenda Dervin
- jedna z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování
- její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání
- tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu
- cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci
Carol Kuhlthau
- jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho
- Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí
- Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP)
- odobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy
- nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy
- úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení
- dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)
David Ellis
- Ellisovo rozpracování různých chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází
- používá pojem rysy, spíše než fáze
- tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:
- spuštění: použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
- řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
- procházení: "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
- rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
- monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání.
- extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
- ověření: kontrola správnosti informací
- ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání
Zdroje:
http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories
http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior
http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior