T.D.Wilson
profesor Sheffieldské univerzity Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:
1. Information Behaviour[editovat | editovat zdroj]
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití. Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.
2. Information Seeking Behaviour[editovat | editovat zdroj]
Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).
3. Information Searching Behaviour[editovat | editovat zdroj]
Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější). Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.
4. Information Behaviour Use[editovat | editovat zdroj]
Informační chování při využívání získaných informací. Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.