Poruchy paměti

paměť vzniká na základě schopností vnímat (senzorickými funkcemi, analyzátory), srovnávat s předchozíma informacemi
to, co zaznamenáváme, se pohybuje v nějakých kódech po nervových okruzích → tvoří reverberační okruhy, po kterých se to pohybuje
čím větší mají ty informace emoční podporu (či subjektivní prioritu), tím větší mají šanci, že se uloží
je ovlivněna vštípivostí, smyslovými vjemy/senzory
jde o schopnost přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat informace, zkušenosti i potom, co ty podněty odezní
paměť není statický děj, informace se různě mísí, promíchávají, staré se překrývají novými, tak jak se zlepšuje úroveň našeho chápání, myšlení, vnímání, jak se zlepšují úrovně našich vědomostí → je to děj, který se vyvíjí

podle délky pohybu po reverberačních okruzích se paměť dělí na:

ultrakrátká paměť - trvá zlomky sekund, jde jen o vlastní senzorický registr, např.: když se podívám na stůl, zaznamenám, že tam stojí červený hrnek; tato informace však nemá, význam ani není emočně podpořen → jde jen o záznam této informace
krátkodobá paměť - trvá sekundy až minuty, je ovlivněna vštípivosti (kvalitou vnímání), např.: zaznamenám nejen, že je tam hrnec, ale i že se z něj line pára a ta pára pěkné voní, protože v hrnku je káva
střednědobá paměť - má konsolidační fázi → k ní už přistupuje emoční složka (konsolidace = podpora, víc více přidané emoční složky, tím více se informace konsoliduje/ukládá do paměťových stop), konsolidace je ovlivněna: elektrochemickými změnami, které už v tom mozku nastávají, trvá minutu i víc, možné ovlivnit farmakologicky i elektrokonpulzemi (elektrošoky) → např.: při nastupující demenci, Alzheimerově chorobě se podávají léky na paměť (na zkvalitňování tkáně)
dlouhodobá paměť - je nejdelší, nejstarší, má nejstrukturálnější poklad, informace, které by neměly vymizet → při poruchách tyto informace mizí jako poslední, obsahuje i pudy, geneticky dané věci, základ chování