Pracovní výkonnost
Verze z 24. 6. 2014, 14:13, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Determinace a posuzování pracovní výkonnosti
- výkon pracovníka – výsledek práce člověka v daném čase
- výkonnost pracovníka ovlivňují:
- technické a organizační podmínky - technické vybavení, hygiena, bezpečnost práce, pracovní doba, směnnost, mzda
- společenské podmínky - úroveň a kvalita vedení lidí, vztahy, osobní a rodinný život, celospolečenské podmínky, způsob práce s lidmi
- osobní determinanty pracovníka - tělesné a duševní předpoklady, osobní, morální vlastnosti, odborná připravenost, motivace
- situační podmínky - celospolečensky významné události, mimořádné osobní události
Kritéria pracovní výkonnosti
- je problém definovat kritéria pracovní výkonnosti
- 2 odlišné způsoby měření pracovního chování:
- objektivní údaje – informace o produktivitě (plat, kvantita práce, nehody a úrazy, absence, míra postupu)
- údaje z posuzování – posuzují nadřízení, spolupracovníci, sebeposouzení, podřízení, výkonnost v assessment centru
Sledování výsledků práce
- poměrně jednoduché tam, kde máme např. výkonové normy
- těžší u řídících pracovníků a mimo výrobu
- větší pozornost se tedy věnuje předpokladům pro práci, způsobilosti k práci (ale svádí to k posuzování osobnosti spíše než činnosti pracovníka)
Hodnocení pracovní výkonnosti
- hodnotitelé se často dopouštějí chyb, každý myslíme jinak
- chyby hodnotitelů:
- chyba mírnosti (hodnotitel hodnotí lépe než odpovídá skutečnosti)
- chyba favoritismu (vyzdvihování pracovníka)
- chyba kontrastu (pracovník není oceňován dle určitého kritéria, ale hodnotitel jej srovnává se sebou samým)
- chyba „haló efekt“ (hodnotitel se nechává ovlivnit celkovým dojmem pracovníka)
- chyba centrální tendence (hodnotitel váhá s používáním výrazně kladných nebo záporných hodnocení – vede k nivelizaci)chyba časového sledu
- logická chyba