Augustin Merta

Augustin Merta (1914 - 2006)

Válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi rešerší. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.[1]

Život a vojenská kariéra

  • Narodil se 30. 11. 1914 v Ostravě. Byl členem Sokola a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize.
  • Složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik.
  • V letech 1937-38 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný Mnichov.
  • Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině Obrana národa.
  • Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou Ludmilou ilegálně přes rakouské Alpy a Lichtenštejnsko do Švýcarska, kde byli krátce uvězněni.
  • Po německém záboru zbytku Francie pokračovali dál ilegálně přes Pyreneje do Španělska.
  • Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v Geroně, Barceloně a v koncentračním táboře Miranda del Ebro. * Jako tankista se účastnil invaze do Francie a operace obléhání přístavu Dunquerque. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944-45.
  • Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval Vysokou školu politickou a sociální.
  • Po Únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do VTEI. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.[2]

Vědecký pracovník

  • Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v UVTEI.
  • Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. J. Drtina.









Reference