Páteřní mícha

• nervy = vlákna axonální bílé hmoty

1. hlavové (mozkové) nervy
2. míšní nervy
3. útrobní nervy

Hlavové nervy

• vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek)
• 12 párů
• funkce podle místa (senzorické, senzitivní, motorické i vegetativní vlákna)

1. nervus olfaktorius (čichový)
2. nervus opticus (zrakový)
3. nervus oculomotorius (okohybný)
4. nervus trochlearis (kladkový)
5. nervus trigeminus (trojklaný)
6. nervus abducens (odtahující)
7. nervus facialis (lícní)
8. nervus vestibulocochlearis (sluchový a rovnovážný)
9. nervus glossopharingeus (jazykohltanový)
10. nervus vagus (bloudivý)
11. nervus accessorius (přídatný)
12. nervus hypoglossus (podjazykový)

Nervus olfaktorius

• čichový nerv
• jde o výběžky na čichové ploténce, čichové buňky mají výběžky, které se spojují a tvoří čichový nerv

Nervus opticus

• zrakový nerv
• informace ze sítnice (tyčinky a čípky), nerv jde ze zadní strany bulbů
• v místě hypofýzy je chiasma optimum (místo křížení vnitřních částí zrakového nervů), oba nervy končí v týlním zrakovém aparátu (týlní lalok)
• pravá dráha vede informace z pravé části pole a levá strana z levé dráha části pole

Nervus oculomotorius (3), nervus trochlearis (4), nervus abducens (6)

• nervus oculomotorius - okohybný
• nervus trochlearis - kladkový
• nervus abducens - odtahující
• okohybný a kladkový odstupují ze středního mozku, odtahující z prodloužené míchy
• zajišťují pohyb oka → okohybné nervy (pohyb, akomodace, i adaptace)
• inervují okohybné svaly
• oculomotorius má i funkci vegetativní – inervuje oční duhovku a řasnaté tělísko → aktivace sympatiku (mydriáza – rozšíření duhovky) a parasympatiku (mióza – zúžení duhovky)

Nervus trigeminus

• trojklaný nerv
• má 3 větve, které zásobují různé části obličeje:
• nervus ophtalmicus – zásobuje oblast kůže čela, víčka a nosu
• nervus maxilaris – tváře, horní čelist, nosní křídla
• nervus mandibularis – dolní čelist, dolní ret a jazyk
• motorická (žvýkání) i senzorická funkce (přenáší bolest, protože tvoří nervy zubů)
• větve vystupují na povrchu obličeje – jde zkusit jejich citlivost

Nervus facialis

• lícní nerv
• vychází z prodloužené míchy, prochází přes kost spánkovou, příušní žlázu k mimickým svalům obličeje
• 3 vlákna, která inervují tři části obličeje, dělí se podobně jako 5. nerv
• při příušnicích může dojít k částečnému ochrnutí → změna mimiky (pokles svalů, nosních křídel, koutků úst)
• kromě motorické i senzorická funkce (přenos chuťových podnětů z prvních 2/3 jazyka)
• podílí se i na artikulaci
• obsahuje určité parasympatické vlákna, které prochází žlázou podjazykovou a podčelistní → sekrece slin
• poškození při příušnicích nebo mrtvici

Nervus vestibulocochlearis

• sluchový a rovnovážný
• senzorický nerv
• přenos sluchu statokinetiky (rovnováhy)

Nervus glossopharingeus

• jazykohltanový
• smíšený nerv (motorická i senzorická vlákna)
• senzorická vlákna – přenos chuti ze zadní 1/3 jazyka, informace z měkkého patra, nosohltanu, hltanu, bubínkové dutiny(hlavně bolest)
• motorická vlákna – inervuje svaly hltanu, vlákna v oblasti příušní slinné žlázy

Nervus vagus

• bloudivý nerv
• nejsložitější – všechny funkcce (senzorická, senzitivní, motorická, sekretorická i vegetativní vlákna)
• vychází z prodloužené míchy a vlákna prostupují až do oblasti hrudní a břišní
• motorická funkce – na starost hrtan (především hlasivky), společně s nervus glossopharingeus ovlivňuje oblast měkkého patra a hltanu
• sekretorická funkce - ovlivňuje slizniční žlázy v oblasti dýchacích a trávicích drah
• senzorická funkce – informace ze zvukovodů, z pharingu, z laringu, z jícnu, dýchacích cest, plic, aorty
• vegetativní funkce – (hlavně parasympatikus) inervuje všechny orgány (srdce, trávicí ústrojí, pankreas, ledviny)

Nervus accessorius

• přídatný nerv
• vychází z prodloužené míchy
• motorická funkce – ovlivňuje svaly pohybující hlavou trapézy – zdvihače hlavy

Nervus hypoglossus

• podjazykový nerv
• motorická funkce – inervuje svaly jazyka
• vychází z prodloužené míchy

Míšní nervy

• jsou všechny smíšené (motorické + senzitivní)
• 31 párů
• v rámci míšního nervu je několik částí:

1. zadní kořen míšní – vstup informace, především senzorická dráha
2. přední kořen míšní – především motorické informace
3. plexus – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na větve: dorzální větev – jde do dorzální části těla, ventrální větev – jde do ventrální části těla, vegetativní ganglia – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí vegetativní funkci → takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno

• mají podle rozložení svou funkci:

1. sympatikus – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
2. parasympatikus – krční (C) a kostrční páteř

• míšní nervy mají svoje funkční uspořádání – tvoří pletence, které se shlukují a jdou do těla pospolu (ale nejsou spojeny, jdou jako svazek):

C1 – C4 - cervikální pleteň - plexus cervicalis - inervuje zrak, svaly horní části hrudníku, trapézy, některé svaly ruky C5 – Th1 - plexus brachialis - inervuje celou ruku L1 - L4 - plexus lumbosacralis

• při poruše vypadne funkce celého svazku nervů, celé té části
• C4 a C5 inervuje bránici
• ty nervy, které zde nejsou uvedeny se neshlukují do plexů a jsou samostatné, proto i jejich poškození není tak závažné a není s tím tolik potíží

Vegetativní (autonomní) nervy

• centra uložené ve vegetativních gangliích podél páteře
• funkce je automatická, neuvědomujeme si jejich činnost
• mají ale svá nadřazená centra v mozku v centrálním systému (především oblast hypothalamu) → nejsou zcela autonomní
• funkce: excitační (aktivace) a inhibiční (útlum)

Sympatikus

• aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → katabolický vliv na organismus
• uplatnění při situacích náročných na organismus (stres)
• zvyšuje tep, tlak, povzbuzuje dýchací činnost (zrychlený dech), rozšiřuje zornice - mydriáza
• mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech vazodilatace, ve vnitřních orgánech vazokonstrikce (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva, ledviny, pohlavní orgány)
• ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech
• podporuje bdělý stav

Parasympatikus

• trofický, anabolický vliv na organismus
• vyrábí energii do zásoby
• aktivita převažuje v období spánku, klidu
• zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání
• stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - mióza

• se sympatikem a parasympatikem souvisí hodně reflexů – záleží na které funkci závisí (např.: vylučování žaludečních šťáv při parasympatiku)