Rétorika
Rétorika je věda, která se zabývá řečí jakožto uměním mluvit a jednat s lidmi, případně jak je dokázat přesvědčit.
Obsah
Historie
Tato nauka vznikla již ve starověku. Název pochází z řeckého slova rhésis, což v překladu znamená řeč. Slovem rhétor se ve starověkém Řecku označoval člověk, který dovedl mistrovsky mluvit a později výhradně ten, kdo učil ostatní k mistrovství řeči [1].
Moderní rétorika
Dnešní rétorika je: [2]
- vědou – soustavně se zabývá analýzou textů a vystoupení a také analýzou vyvolaných účinků na základě vědeckého zpracování dat a informací
- dovedností – zabývá se technikou přednesu jako takového a přináší soubor cvičení a tréninkových metod, jejichž opakované procvičování nám přinese určitou jistotu a zběhlost
- i uměním – rétorika se v ústech nadaného řečníka stává prostředkem, který dokáže navodit nejen racionální myšlenkový pochod, ale i emocionální prožitek a umělecký estetický zážitek a atmosféru
Druhy řečnických projevů
Rozlišujeme několik druhů mluvených projevů, které se ne vždy vyskytují v čisté podobě, ale často se navzájem prolínají. Těmi nejčastějšími mluvenými projevy jsou: [3]
- Referát
- Přednáška
- Diskuzní příspěvek
- Slavnostní proslov (oslavný, smuteční, přípitek)
- Politická nebo slavnostní řeč
- Interview (tisková konference, interview v rozhlase, televizi nebo novinách)
- Televizní vystoupení
Odkazy
Reference
- ↑ KOHOUT, Jaroslav. Rétorika: umění mluvit a jednat s lidmi. 4. dopl. vyd. Praha: Management Press, 2002, s. 13. ISBN 8072610724.
- ↑ ŽANTOVSKÁ, Irena. Rétorika a komunikace. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2015, s. 173-174. ISBN 978-80-7363-712-5.
- ↑ BUCHTOVÁ, Božena. Rétorika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 71-101. ISBN 80-247-0868-X.
Související články
Klíčová slova
rétorika, komunikace, argumentace, verbální komunikace, neverbální komunikace, komunikační dovednosti, komunikační techniky, sociální komunikace, interpersonální komunikace, psychologie, mluvený projev