Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které je na Internetu možné nalézt.[1]

Historie

První myšlenky na internetový systém se objevily už v roce 1963 v USA od informačního vědce J. C. R. Licklidera. Brzy poté ho kontaktovala ARPA - Advanced Research Project Agency k vytvoření sítě systémů a k přenosu informací. Bylo důležité, aby byla síť decentralizovaná, tedy aby mohla pracovat bez přerušení i když bude nějaká její část zničena.[2]

Výzkum probíhal v časech studené války mezi USA a SSSR. Hrozila jaderná válka, a proto byl systém, který by neměl centrální server, velice cenný. Bylo potřeba takový systém, který by mohl pokračovat ve své informační funkci, i když bude jedna část doslova zničena na prach, tedy systém, který může přežít i jadernou válku. Po takovém systému pochopitelně nejvíce toužily vojenské složky, a tak právě armáda najmula J. C. R. Licklidera, aby jej vymyslel a zkonstruoval s tím, že bude vyhovovat jejím požadavkům. Je pochopitelné, že celý projekt také finančně dotovala.[2]

Dne 29. října 1969 byla zprovozněna síť ARPANET - Advanced Research Project Agency Network - se 4 uzly, které představovaly univerzitní počítače v různých částech USA. Byly to: University of California Los Angeles, Stanford Central Research Institute, University of California Santa Barbara, University of Utah. Přenos dat probíhal přepojováním paketů (data putují v síti po malých samostatných částech, které jsou směrovány do cíle jednotlivými uzly sítě).[2]


Systém fungoval a brzy se přidávaly další uzly. V roce 1973 se k ARPANETu přidala Velká Británie a poté i další evropské státy. Nakonec se od ARPANETu vydělila zvlášť ryze vojenská část - MILNET. ARPANET se stával stále více jen páteřní sítí pro nové vznikající sítě. V té době už začínal být natolik rozšířený, že už se neomezoval pouze na svou původní (výzkumnou) funkci, ale začal být postupně využíván i pro civilní, později dokonce i komerční účely, až se proměnil v to, co dnes známe a používáme jako INTERNET. Nakonec byl ARPANET roku 1990 zrušen. Naopak jeho "plod" Internet se dále zvětšuje a rozšiřuje. Internet je nyní rozšířen po celém světě, a počet uživatelů exponenciálně roste.[2]

Základní služby Internetu

V rámci Internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Služby jsou zajišťovány počítačovými programy a programy navzájem komunikují pomocí protokolů. [3]

Mezi základní služby Internetu patří:

  • WWW – systém webových stránek zobrazovaných pomocí webového prohlížeče
  • E-mail – elektronická pošta
  • Instant messaging – online (přímá, živá) komunikace mezi uživateli
  • VoIP – telefonování pomocí Internetu
  • FTP – přenos souborů
  • DNS – domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
  • sdílení souborů
  • připojení ke vzdálenému počítači
  • další služby a protokoly (online hry, …)[3]

WWW

WWW (World Wide Web) je nejrozšířenější službou současného Internetu a zpřístupňuje zajímavé a užitečné informace a zdroje. Je to univerzální metoda pro přístup k informacím založená na hypertextových dokumentech. Systém, který tuto metodu realizuje, sbírá informační zdroje internetu po celém světě a informace nabízí formou stránek, které se prostřednictvím internetového prohlížeče objevují na obrazovce počítači. Za vznik vděčíme siru Timothymu John Berners-Leemu, který tento systém vytvořil při svém působení v CERNu na přelomu osmdesátých a devadesátých let.[4]

Způsoby připojení k Internetu

Mezinárodní dálkové spoje dosahují v Internetu velmi vysokých přenosových rychlostí, avšak tyto vysokorychlostní spoje nedosahují až ke koncovým uživatelům, kteří jsou k Internetu připojeni prostřednictvím tzv. „poslední míle“. Samotné připojení uživatelů je realizováno různými technologiemi. Uživatelé se někdy spojují do skupin, aby ušetřili náklady nebo naopak dosáhli na dražší, ale rychlejší připojení. Zprostředkovatele připojení k Internetu označujeme Internet service provider (ISP). [3]

V současnosti existuje několik možností pro připojení počítače k Internetu:

  • telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor) - využívá se modem. Dříve se používalo vytáčené připojení, později ISDN a dnes různé varianty DSL. Někdy bývá linka vyhrazena pouze pro datové přenosy
  • kabelová přípojka
  • bezdrátová datová síť - Wi-Fi, mobilní telefonní síť, satelistní síť
  • pomocí elektrické rozvodné sítě [3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Internet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-19 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: [1]
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 ARPANET. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-1-26 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: [2]
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Internet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-2-6 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z:[3]
  4. ↑ World Wide Web. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2016-2-7 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z:[4]

Doporučená četba

  • CASTELLS, Manuel. The Internet galaxy: Reflections on the Internet, business, and society. Oxford University Press on Demand, 2002.
  • MILLER, Daniel; SLATER, Don. The Internet: an ethnographic approach. 2001.
  • PETERKA, Jiří. Na počátku byl ARPANET. 1995

Související články

Klíčová slova

Počítačová síť, WWW, ARPANET, Internetové služby, Internetové připojení

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Internet&oldid=31757“