Chemické látky přítomné v nervové soustavě

• jedná se o organické a anorganické látky
• cukry, tuky, bílkoviny

Glukóza

• jediný zdroj energie pro mozek
• podílí se na syntéze neurotransmiterů
• transglukogeneze = vznik cukrů, možnost tvorby do zásoby → mozek toho není schopen – aktivní příjem glukózy přes krev
• při hypoglykemii → útlum mozkové aktivity (útlum kognitivních funkcí nebo celková inhibice aktivity)

Lipidy

• důležitá složka membrány nervové buňky (dvoufázová lipidová složka)
• syntetizují se přímo v nervových buňkách, krví se dostanou do nervové tkáně
• ischémie, křeče → změna hladiny lipidů v krvi, uvolňují se vlivem neurotransmiterů do krevního řečiště

dělení podle typu řetězce:

prostaglandiny

• ve všech tkáních organismu, vznik z kyseliny prostanové
• pro nervovou tkáň typický prostagladin E, který vzniká z kyseliny arachidonové (mastná kyselina), ovlivňuje vápník, metabolismus neurotransmiterů (katecholaminů a serotoninu), ovlivňuje termoregulační centrum mozku svým pyrogenním účinkem (ochrana těla před přehřátím), na perifériích je to doprovázeno zánětlivým procesem, je blokován glukokortikoidy, kyselina acetylsalicilová → proti horečce, aby nedošlo k přehřátí(blokují prostagladin E)

fosfolipidy

• obsahují fosforečnou vazbu
• 4 typy:

1. glycerofosfatidy - obsahují glycerol → lecitin = podporuje myelinizaci, podíl na vzniku acetylcholinu (látka nutná pro paměťové stopy)
2. sfingomyeliny - základní složka myelinových pochev
3. glykosfingolipidy - sfingomyelin + glukozová složka → přenos hormonů v nervové tkáni
4. cholesterol - stálá složka membrány (v tomto smyslu nejde o patologický proces – určitém %), při patologii (porucha jeho metabolismu) se začne cholesterol kumulovat a tvořit aterosklerotické pláty – problém

složené lipidy

• lipifuscin – tuková složka + fosfolipid + aminová kyselina → je to pigment, výskyt jako jemné granule v nervových buňkách, věkem se zvyšuje, dochází k zmožení a doprovází senilní změny, odpovídá za presenilní demenci

Aminokyseliny

• základní stavební kámen membrány nervových buněk
• některé přichází do mozku krví a některé si mozek vyrábí sám
• proces tvorby a uvolnění bílkovin je standardní → při patologických procesech je narušen a vzniká amoniak, amoniak v těle svědčí o hypoxii, ischemii,…
• podobně je tomu na periférii, ale ta umí amoniak vylučovat do močoviny (to mozek neumí)
• vyskytují se více v neuronech než v gliích
• anorganické látky - ionty, přenos informací

Neurotransmitery

• látky, které zajišťují přenos informací v rámci synapse
• nespotřebovaný neurotransmiter je uklizen na základě zpětného vychytávání

1. aminokyseliny (inhibiční, excitační)
2. biogenní aminy (katecholaminy, jednotlivé)

Biogenní aminy

Acetylcholin

• vytváří se z cholinu pomocí enzymu cholinacetyltransferáza a zpátky se štěpí pomocí acetylcholinesterázy
• cholin ovlivňuje lecitin
• nachází se především v motoneuronech (motorické přenosy v rámci neurosvalových plotének) a hlavně v oblasti mozkových a míšních nervů
• dále v centrálním systému v bazálních gangliích (především v substancia nigra a thalamu)
• při jeho úbytku v centrálních oblastech dojde k poruše aktivity thalamu a bazálních ganglií → Parkinsonova choroba, symptomy Alzheimera a senilní demence
• ovlivnění psychofarmaky → vedlejší příznaky zhoršení a zpomalení kognitivních funkcí
• ovlivňuje svou aktivitou dopamin

Karecholaminy

• navzájem se ze sebe syntetizují: thyrozin → dopa → dopamin → noradrenalin → adrenalin (nejsou to ty samé hormony, které známe z periférií)

Dopamin

• je v bazálních gangliích v oblasti substancia nigra a striatum, v limbickém systému, mozkové kůře a hypothalamu
• podílí se na motorických funkcích (díky působení v substanci nigra a striatum), emocích, motivacích a chování (limbický systém), na hypothalamo - hypofýzárním systému (zpomaluje sekreci prolaktinu)
• při patologii vzniká Parkinsonova choroba
• vlivem psychofarmak dojde ke snížení kvality → farmakologický parkinsonoid

Noradrenalin

• výskyt v hypothalamu, limnickém systému, směrem k periferii (prodloužená mícha)
• ovlivňuje chování, emoce
• porucha = porucha emocí = rozvoj deprese
• změny jeho hladiny jsou popisovány při změně hladiny dopaminu → u Parkinsona se mohou objevit poruchy nálad (parkinsonská deprese)

Adrenalin

• význam není jasný
• výskyt v prodloužené míše

5-HT - pěthydroxytriptamin = serotonin)

• výskyt v limbickém systému, mozkové kůře, směrem k periferii (Varolův most, střední mozek, prodloužená mícha)
• vzniká z triptofanu za enzymu monoaminooxidáza
• nedostatek = deprese, úzkost, narušení biorytmu (společně s noradrenalinem), narušení psychomotorické aktivity = snížený výkon (společně s dopaminem), ovlivňuje sexuální aktivitu, chuť k jídlu, agresivitu, neuroendokrinní regulaci
• na enzymu monoamonooxidáza jsou založeny některé psychofarmaka (antidepresiva) neovlivňují přímo serotonin, ale inhibují ten enzym
• deprese vzniká vlivem:

1. serotininu = čistá deprese
2. serotoninu a dopaminu = zpomalená deprese
3. serotoninu a noradrenalinu = psycholeptický účinek

Histamin (Hi)

• výskyt v žirných buňkách (periferie), mozkové kůře a hypothalamu
• na periferii souvisí s tvorbou prostaglandinu E → odpovídá za pyrogenní účinek, změnu prokrvení, zánětlivé procesy
• v centrálním systému podporuje cirkadiánní rytmy (reguluje bdění) – obsahují ho protialergika, proto je po nich člověk utlumený

Aminokyseliny

1. inhibiční: GABA, taurin, glycin → jsou důležitější
2. excitační: kyselina asparagová (aspartát), kyselina glutamátová (glutamát)

GABA - kyselina gamaaminomáselná

• hlavní inhibiční neurotransmiter
• v celé centrální mozkové tkáni, v míše, na sítnici, není na periferii
• 1. význam – váže se na chloridový aniont → benzodiazepinový receptor – váží e na něj všechny léky na úzkost
• 2. význam – v míše je zodpovědná za spastické a tetanické křeče (při nedostatku) a v centrální části ovlivňuje extrapyramidové funkce (motorické funkce, které doprovázejí parkinsonismus a Huntingtonovu choreu)

Glycin

• v páteřní i prodloužené míše, Varolův most
• váže se na vápníkový kationt
• při poruše vznik tetanových křečí (strychnin (jed na krysy) a botulotoxin (jed z jídla) – smrt na tyto křeče dýchacích svalů

Taurin

• ve velkém mozku (mozková kůra + mozeček)
• nedostatek = muskulární dystrofie (svalová ochablost)

Aspartát

• nemá jasně definovanou funkci

Glutamát

• výskyt v pyramidových buňkách mozkové kůry (přenos motorik) – porucha především Alzheimer (porucha v rámci motoriky)

Neurohormony - neuromodulátory

• ovlivňují fungování CNS
• kategorie:

• Opioidní peptidy - v CNS, ovlivňují opiátové receptory, které jsou difúzně po celém mozku, enkefaliny a endorfiny - mají mobilizující efekt – pozitivně ovlivňují emoce, motivaci, chování, ale i tlumí bolest
• Systémové peptidy - peptidy v CNS a zároveň gastrointestinálním systému, angiotenzin - ovlivňuje cévy na perifériích, způsobuje retenci vody a sodíku, zpomaluje trávení → řídí to z CNS, inzulín (jiný než je ten hormon) – vznik v mozku ve fetálním období, ovlivňuje metabolický proces = příjem potravy, sekretin – odpovídá za aktivaci a sekreci všech trávících enzymů a hormonů, aby vše v trávicím procesu šlo tak, jak to má být, vznik v CNS, substance P – má analgosedativní účinek, snižuje práh bolesti
• Vlastní neurohormony - liberiny a statiny, vylučují se z hypothalamu, ovlivňují hormonální sekreci hypofýzy (všechny hormony hypofýzy jsou něčím ovlivněny, co je postaveno nad nimi)
• Hormony adenohypofýzy
• Hormony neurohypofýzy - oxytocin, antidiuretický

Zdroje

[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]