Páteřní mícha

nervy = vlákna axonální bílé hmoty

hlavové (mozkové) nervy
míšní nervy
útrobní nervy

Hlavové nervy

vystupují přímo z mozku (prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek)
12 párů
funkce podle místa (senzorické, senzitivní, motorické i vegetativní vlákna)

nervus olfaktorius (čichový)
nervus opticus (zrakový)
nervus oculomotorius (okohybný)
nervus trochlearis (kladkový)
nervus trigeminus (trojklaný)
nervus abducens (odtahující)
nervus facialis (lícní)
nervus vestibulocochlearis (sluchový a rovnovážný)
nervus glossopharingeus (jazykohltanový)
nervus vagus (bloudivý)
nervus accessorius (přídatný)
nervus hypoglossus (podjazykový)

Nervus olfaktorius

čichový nerv
jde o výběžky na čichové ploténce, čichové buňky mají výběžky, které se spojují a tvoří čichový nerv

Nervus opticus

zrakový nerv
informace ze sítnice (tyčinky a čípky), nerv jde ze zadní strany bulbů
v místě hypofýzy je chiasma optimum (místo křížení vnitřních částí zrakového nervů), oba nervy končí v týlním zrakovém aparátu (týlní lalok)
pravá dráha vede informace z pravé části pole a levá strana z levé dráha části pole

Nervus oculomotorius (3), nervus trochlearis (4), nervus abducens (6)

nervus oculomotorius - okohybný
nervus trochlearis - kladkový
nervus abducens - odtahující
okohybný a kladkový odstupují ze středního mozku, odtahující z prodloužené míchy
zajišťují pohyb oka → okohybné nervy (pohyb, akomodace, i adaptace)
inervují okohybné svaly
oculomotorius má i funkci vegetativní – inervuje oční duhovku a řasnaté tělísko → aktivace sympatiku (mydriáza – rozšíření duhovky) a parasympatiku (mióza – zúžení duhovky)

Nervus trigeminus

trojklaný nerv
má 3 větve, které zásobují různé části obličeje:
nervus ophtalmicus – zásobuje oblast kůže čela, víčka a nosu
nervus maxilaris – tváře, horní čelist, nosní křídla
nervus mandibularis – dolní čelist, dolní ret a jazyk
motorická (žvýkání) i senzorická funkce (přenáší bolest, protože tvoří nervy zubů)
větve vystupují na povrchu obličeje – jde zkusit jejich citlivost

Nervus facialis

lícní nerv
vychází z prodloužené míchy, prochází přes kost spánkovou, příušní žlázu k mimickým svalům obličeje
3 vlákna, která inervují tři části obličeje, dělí se podobně jako 5. nerv
při příušnicích může dojít k částečnému ochrnutí → změna mimiky (pokles svalů, nosních křídel, koutků úst)
kromě motorické i senzorická funkce (přenos chuťových podnětů z prvních 2/3 jazyka)
podílí se i na artikulaci
obsahuje určité parasympatické vlákna, které prochází žlázou podjazykovou a podčelistní → sekrece slin
poškození při příušnicích nebo mrtvici

Nervus vestibulocochlearis

sluchový a rovnovážný
senzorický nerv
přenos sluchu statokinetiky (rovnováhy)

Nervus glossopharingeus

jazykohltanový
smíšený nerv (motorická i senzorická vlákna)
senzorická vlákna – přenos chuti ze zadní 1/3 jazyka, informace z měkkého patra, nosohltanu, hltanu, bubínkové dutiny(hlavně bolest)
motorická vlákna – inervuje svaly hltanu, vlákna v oblasti příušní slinné žlázy

Nervus vagus

bloudivý nerv
nejsložitější – všechny funkcce (senzorická, senzitivní, motorická, sekretorická i vegetativní vlákna)
vychází z prodloužené míchy a vlákna prostupují až do oblasti hrudní a břišní
motorická funkce – na starost hrtan (především hlasivky), společně s nervus glossopharingeus ovlivňuje oblast měkkého patra a hltanu
sekretorická funkce - ovlivňuje slizniční žlázy v oblasti dýchacích a trávicích drah
senzorická funkce – informace ze zvukovodů, z pharingu, z laringu, z jícnu, dýchacích cest, plic, aorty
vegetativní funkce – (hlavně parasympatikus) inervuje všechny orgány (srdce, trávicí ústrojí, pankreas, ledviny)

Nervus accessorius

přídatný nerv
vychází z prodloužené míchy
motorická funkce – ovlivňuje svaly pohybující hlavou trapézy – zdvihače hlavy

Nervus hypoglossus

podjazykový nerv
motorická funkce – inervuje svaly jazyka
vychází z prodloužené míchy

Míšní nervy

jsou všechny smíšené (motorické + senzitivní)
31 párů
v rámci míšního nervu je několik částí:

zadní kořen míšní – vstup informace, především senzorická dráha
přední kořen míšní – především motorické informace
plexus – přední a zadní kořen se po odstupu spojí a to tvoří plexus, je to pořád uvnitř obratle, takže je krátký a po výstupu z obratle se znova dělí na větve: dorzální větev – jde do dorzální části těla, ventrální větev – jde do ventrální části těla, vegetativní ganglia – jsou provazce vedle míchy, shluky vláken nesoucí vegetativní funkci → takže se na vystupující nervy z páteře napojuje taky vegetativní vlákno

mají podle rozložení svou funkci:

sympatikus – vystupuje z hrudní (Th) a lumbální (L) páteře
parasympatikus – krční (C) a kostrční páteř

míšní nervy mají svoje funkční uspořádání – tvoří pletence, které se shlukují a jdou do těla pospolu (ale nejsou spojeny, jdou jako svazek):

C1 – C4 - cervikální pleteň - plexus cervicalis - inervuje zrak, svaly horní části hrudníku, trapézy, některé svaly ruky C5 – Th1 - plexus brachialis - inervuje celou ruku L1 - L4 - plexus lumbosacralis

při poruše vypadne funkce celého svazku nervů, celé té části
C4 a C5 inervuje bránici
ty nervy, které zde nejsou uvedeny se neshlukují do plexů a jsou samostatné, proto i jejich poškození není tak závažné a není s tím tolik potíží

Vegetativní (autonomní) nervy

centra uložené ve vegetativních gangliích podél páteře
funkce je automatická, neuvědomujeme si jejich činnost
mají ale svá nadřazená centra v mozku v centrálním systému (především oblast hypothalamu) → nejsou zcela autonomní
funkce: excitační (aktivace) a inhibiční (útlum)

Sympatikus

aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → katabolický vliv na organismus
uplatnění při situacích náročných na organismus (stres)
zvyšuje tep, tlak, povzbuzuje dýchací činnost (zrychlený dech), rozšiřuje zornice - mydriáza
mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech vazodilatace, ve vnitřních orgánech vazokonstrikce (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva, ledviny, pohlavní orgány)
ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech
podporuje bdělý stav

Parasympatikus

trofický, anabolický vliv na organismus
vyrábí energii do zásoby
aktivita převažuje v období spánku, klidu
zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání
stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - mióza

se sympatikem a parasympatikem souvisí hodně reflexů – záleží na které funkci závisí (např.: vylučování žaludečních šťáv při parasympatiku)

Mícha

součást CNS, ale jistá autonomie
dlouhá 40 - 45 cm
horní část přechází v prodlouženou míchu a hranici s ní tvoří první krční obratel a decusatio pyramidum (křížení pyramidových drah)
na druhém konci je conus (L1 – L2) a odtud vycházejí vlákna až do oblasti S2
mícha se svými obaly (pia mater a arachnoidea) je uzavřena ve vaku s mozkomíšním mokem (ochrana)
má dvě rozšíření v místech, kde odstupuje inervace pro horní (C3 – Th2) a dolní (Th9 – L1) končetiny
šedá hmota je z těl a dendritů a bílá hmota je tvořena dráhami
šedá hmota tvoří jakoby motýlka v řezu míchou
šedá hmota tvoří přední a zadní sloupce (části motýla) → přepojování informací přicházejících z předních nebo zadních kořenů
bílá hmota se dělí na provazce (ale netvoří provazce, jen se tomu tak říká):

zadní provazce (mezi zadními kořeny)
postranní provazce (po stranách, mezi předními a zadními kořeny)
přední provazce (mezi předními kořeny)

v rámci jednoty míchy existují spojení krátká (zajišťují fungování v rámci jednoho segmentu) a dlouhá (spojení mezi segmenty, aby se chovaly jako celek)

Bílá hmota

Dráhy vzestupné (ascendentní)

koordinace míchy a horních částí → dráhy jdoucí z míchy do mozku
zadní a postranní provazce
přenášejí vesměs senzorickou inervaci směrem do mozečku nebo senzitivní informace (bolest, chlad, tlak) do příslušných korových center
Dráha spinothalamická - jde z míchy do thalamu, senzitivní dráha, vede vzruchy kožní citlivosti (bolest, teplo, chlad, tlak), přijímá inervaci z periferie a přímo v míšním segmentu se kříží a jde do thalamu → jde kontralatelárně (informace z levé části těla jde do pravé části a naopak), takže když dojde k poškození těla v nějaké etáži, tak ztráta citlivosti bude na kontralatelární straně
Dráha spinocerebrální - jde z míchy do mozečku, inervace z proprioreceptorů (klouby, svaly, šlachy) → ovlivňuje svalové napětí a inervaci svalů (jemná motorika), jsou nezkřížené, jdou do mozku ve svých lokalitách → porucha jemné motoriky na té samé straně, na které dojde k poruše nervů
Dráha zadních provazců míšních - „dráha lubové citlivosti“, jde z kloubů, šlach a svalů, jde nezkříženě, typické je poškození při 4. stádiu syfilidy (nazývá se neurosyfilis)

Dráhy sestupné (descendentní)

jdoucí z mozku do míchy, motorické dráhy, vedou v předních a částečně postranních provazcích
Dráha kortikospinální (pyramidová) - jde z kůry do míchy, začíná na pyramidových buňkách v kůře v zadní části čelního laloku, jde dále přes bazální ganglia, střední mozek, Varolův most, prodlouženou míchu a přes decusatio pyramidum, kde se kříží (z pravé části mozku jdou dráhy do levé části těla a naopak), po překřížení inervuje většinu velkých svalů → tzv. „dráha práce“, některá vlákna se v prodloužené míše přidružují k hlavovým nervům (takže nejdou na periferii), které ovlivňují jazyk, mimiku, polykání → říká se jim „dráha řeči“, fylogeneticky velmi mladá dráha, dozrává časem (dozrávají nervy, obalují se myelinem, nabírají funkci, dokončeno mezi 2. – 4. rokem života → začne chodit, mluvit, koordinovat pohyby), je především dráhou pohybu, při přerušení dochází k obrně
Dráha extrapyramidová - vychází z různých částí šedé hmoty středního mozku, končí v předních rozích míšních, zajišťuje svalové napětí, reflexy rovnováhy, ovládá mimovolní automatické a poloautomatické pohyby (koordinace při chůzi, plavání, tanci,…)

Šedá hmota

uspořádání:

zadní rohy, kde vychází zadní kořen (nervy ustupující do kořene)
přední rohy, kde vychází přední kořen

zóna intermedia – obklopující centrální část míchy
šedá hmota je rozvrstvena do 10ti částí = laminy, každá odpovídá za něco jiného
1.-6. lamina je v zadním rohu, senzorická funkce (každá lamina má jinou senzorickou funkci)
7. lamina je centrální, jádra, která se pak spojují s vegetativními ganglii
8. a 9. lamina je v předním rohu, motorická funkce
10. lamina je v centrální části, kolem míšního kanálu
motorická část má taky své podobné uspořádání pro svaly – svaly zajišťující stahy mají dráhu nejblíže centru míchy – dráhy svalů jsou rozloženy podle motorické funkce
podobně jsou v míše uspořádány inervace svalových částí – jsou neřízkované od periferie k centru

Míšní reflexy

dělí se podle stimulace receptorů
jsou to reflexy za které odpovídá mícha → zajišťují především motoriku, součinnost svalových funkcí

dvouneuronové monosynaptické reflexy - proprioeceptorové reflexy (ze svalů, šlach, kloubů), rychlé, jednoduché, nekoordinované, nepodléhají únavě, nemají nadřazené centrum v mozku (nejde je potlačit vůli), např.: patelární reflex
exterorecepční reflexy - 2 typy: extenzorové - vzniká stimulací dotekových receptorů, výsledkem je zvýšené napětí extenzorů a flexorové - vzniká stimulací receptorů přenášejících bolest, způsobují napětí flexorů → pro obranu ucukneme (tzv. obranné reflexy), např.: břišní reflex – ostřejším hrotem přejedeme po břichu → stah břišních svalů, exterorecepční reflexy jsou složitější (di nebo trisynaptické, reakční doba je delší, podléhají únavě, mají nadřazená centra v mozkové kůře, projevují se jako koordinovaná činnost

Patologie míšních funkcí

při poškození míchy nastane míšní šok
následky záleží na vývojovém stupni a jak rychle k poškození došlo (pomalá ztráta funkce, rychlý výpadek)
šok trvá od tří dnů dál (do několika hodin dojde k výpadku funkcce a pak nastane šok)
směrem k periferii dochází k úplné areflexii (nevybavení reflexů) → nastává ochabnutí, tzv. chabá periferní obrna
spolu s motorickou funkcí dojde i k poruše vegetativní funkce (např.: porucha močení)
poté šok postupně odeznívá
obnovují se (alespoň částečně – záleží na poškození) vegetativní funkce, protože mají nadřazená centra
podle místa poškození se z motoriky nejprve obnoví flexorové reflexy, ale extenzorové reflexy se při protětí míchy neobjeví vůbec → z chabé obrny se objevují jen flexorové reflexy a s nimi spastická reakce – vznik tzv. spastické obrny (musí se chodit na rehabilitace, protož spasmy jsou bolestivé a mohou poškozovat i kosti)
pokud je mícha přerušená celá, poruší se i vegetativní nervy → špatné prokrvení hrozí proleženiny, infekce
Brown-Sequardův syndrom - když je mícha porušena jen částečně (není celá proťata), vzniká vnitřní hemisyndrom - na poškozené straně dojde ke spastické obrně a je přerušena dráha hluboké citlivosti, na opačné straně těla je porušena citlivost na chlad, teplo, tlak a bolest, v místě přerušení míchy vzniká kořenový syndrom – dráždí ty přerušené kořeny → hypersenzitivita (přecitlivělost) nad místem poškození a pod místem poškození je úplná necitlivost

Zdroje

Zdroje obrázků

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=343