Knihovní fond

Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů. Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.

Vlastnosti knihovního fondu

Základní vlastností knihovního fondu je jeho dynamičnost, schopnost reagovat na požadavky čtenářů, respektovat životnost informací obsažených v dokumentech, změnu formy dokumentů, přizpůsobit se velikosti prostor dané knihovny.

== Složení knihovního fondu ==

Struktura knihovního fondu je závislá na typu a funkcích knihovny. Je samozřejmé, že jiný fond bude mít knihovna veřejná a jiný odborná. Pokud se v jedné lokalitě nachází více knihoven, je nutno složení fondů koordinovat. Je-li ve městě dobře vybavená a fungující veřejná knihovna, pak ve školní knihovně nemusí být mnoho beletrie, ale pouze dokumenty, které rozšiřují učivo. Složení knihovního fondu je závislé i na počtu a složení čtenářů, případně i potenciálních uživatelů. Měli bychom přihlížet k věku čtenářů, jejich schopnostem (např. práce s výpočetní technikou), ale i k jazykovým možnostem. Tento problém se týká zejména národnostních menšin, pro které by měla být do fondu zařazována i literatura v jejich rodném jazyce. V odborných knihovnách sledujeme při budování fondu gesci instituce, která knihovnu zřizuje. Struktura fondu se člení na jádro sledované tématiky, důležité jsou dokumenty z hraničních oborů a pomocných disciplin. V žádné knihovně by neměly chybět příručky, slovníky, atlasy, i když nyní při propojení na Internet tyto dokumenty můžeme využívat zdarma touto cestou. Skladba knihovního fondu odpovídá druhům dokumentů, které jsou pro zaměření knihovny prioritní. V hudebních knihovnách to budou zvukové, audiovizuální nosiče a hudebniny. V technické knihovně kromě knih a časopisů také patenty, normy a firemní literatura. Ve vědecké knihovně budou preferovány časopisy (v tištěné i elektronické formě), ale také materiály z akcí (konferencí a sjezdů). Zejména však struktura a velikost knihovního fondu závisí na prostorových možnostech knihovny. Na kapacitě vhodných skladů, depozitářů, velikosti volně přístupných čítáren a studoven.

Podle možností přístupu k fondům lze je rozdělit do dvou skupin: fond bezprostředně přístupný, fond zprostředkovaně přístupný.

Fond bezprostředně přístupný

Volný výběr – vybrané dokumenty jsou k dispozici čtenářům a půjčují se Volný přístup – čtenáři jsou přístupny části fondu nebo fond celý.

Výhody: umožňuje čtenáři bezprostřední kontakt s dokumentem, inspiruje ho při výběru podobných děl. Pokud si chce čtenář pouze něco ověřit, neztrácí čas. Takto vyložený fond má mnohem větší obrat než fondy se stavěním zprostředkovaným. Nevýhody: nároky na kontrolu stavění, nároky na prostor, nároky na ochranu fondu. Pořádání fondu: věcné (tématické), ve veřejných knihovnách autorské

Fond zprostředkovaně přístupný Do tohoto fondu spadají dokumenty ve skladištích, depozitářích a vzácné knihy v trezorech. Nevýhody: prostorové a časové bariéry pro čtenáře. Výhody: menší nároky na prostor, minimální nároky na ochranu knižního fondu. V nepřístupných prostorách lze udržovat nižší teploty a zabránit ztrátám. Pořádání fondů: formální, nejčastěji formátově pořadové