Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu

Verze z 29. 6. 2016, 17:27, kterou vytvořil Rudolf.Sykora (diskuse | příspěvky)

Informační chování je chování člověka, organismu či systému ve vztahu k informacím. Zahrnuje nezáměrné hledání informací – komunikace s okolím a záměrné komunikace s okolím se záměrem získat informace. Projevuje se prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků[1].

Modely chování při vyhledávání informací

Existuje množství teoretických modelů které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací.


Wilsonův model

T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:

Information Behavior,Information Seeking Behavior, Information Searching Behavior, Information Use Behavior

Informační slídění

Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli[2].Tento model je odvozen z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání potravy.

Ellisův model informačního chování

Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací[3]. Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.


Epizodický model

Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací.

Model Jamese Krikelase

Krikelasův model je[4] modelů, které se Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň.

Information search proces (ISP)

Vytvořila Carol Kuhltau v roce 1991. Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.


Model Dervinové

Brenda Dervin je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince.

Vyhledávání informací na webu

Vyhledávání informací na internetu je patří základní informační dovednost, a proto i znalost činnosti vyhledávacích nástrojů na internetu a jejich užití patří mezi základy funkční gramotnosti.

Povrchový a hluboký web

Rozzlišujeme dva typy webu a to takzvaný volný, či povrchový web, který je veřejně přístupný, běžně indexovaný a takzvaný hluboký web (někdy také skrytý), který vyhledávací stroje nejsou schopny indexovat.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2003-, 2003-. Dostupné také z: [cit. 2016-06-15]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/cze/ktd>.
  2. ↑ PIROLLI, Peter a Stuart CARD. Information foraging. 1999.
  3. ↑ ELLIS, David. A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation. 1989.
  4. ↑ KRIKELAS, James. Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access.
  5. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda. [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.

Použitá literatura


Klíčová slova

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Chování_uživatele_při_věcném_vyhledávání_informací_v_katalozích,_oborových_databázích_a_v_prostředí_webu&oldid=36597“