Knihovny ve starověké Mezopotámii

Na rozdíl od papyrových svitků podléhajících zkáze, hliněných destiček se dochovalo obrovské množství, i když převážně v úlomcích. Díky tomu máme poměrně přesné svědectví o dobře organizovaných knihovnách na území Mezopotámie. Knihovny budovali velcí vládci jednotlivých národů. Je doloženo, že král Chammurabi (někdy uváděný jako Chammurapi), který sjednotil Mezopotámii v roce 2000 př. n. l. "nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla".

První historicky doloženou knihovnou ve smyslu organizované sbírky informací je knihovna krále Aššurbanipala v Ninive. Král Aššurbanipal považoval budování knihovny za cestu k zajištění nesmrtelnosti. Nechal sumerské texty překládat do asyrštiny takzvaným interlineárním překladem, vždy řádek textu a řádek překladu, což později přispělo výše zmíněným vědcům k rozluštění klínového písma. Z jeho knihovny se dochovalo 25 357 hliněných tabulek a fragmentů. Byly oboustranné a měly rozměry od 4 x 2,5 cm do 32 x 21 cm. Sbírka nebyla ucelená, jedna část byla zřejmě státním archivem a druhá královou osobní knihovnou. Knihovna byla dobře organizovaná, k jejímu utřídění a rychlému vyhledání dokumentů byl vytvořen katalog. Z dochovaných zbytků hliněných destiček usuzujeme, že obsahoval název nebo první řádek, číslo a údaj o rozsahu díla (počtu hliněných destiček). Poslední řádek každé tabulky se opakoval na začátku následující. Nalezly se také malé kousky hlíny, které ležely na tabulkách nebo nádobách s tabulkami a s největší pravděpodobností sloužily jako orientační známky. Na všech tabulkách je uvedeno jméno písaře a označení vlastnictví=starověké exlibris nebo razítko knihovny. Význam Aššurbanipalovy knihovny je obrovský. Díky ní máme chronologicky přesný záznam dějin celé Mezopotámie a představu o myšlení a způsobu života tehdejších lidí.

Další doložená sbírka dokumentů byla v chrámu v Nippuru. Obsahovala archív 100 000 písemností - např. výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, sázení stromů, stavbách a opravách domů, zavlažování polí apod.

Reference

.

BUŘILOVÁ, Marcela. Dějiny knihoven a informačních institucí 1: Počátky - knihovny ve starověku. Dostupné také z: http://info.sks.cz/users/bl/

CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002, 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.