Pojednejte na obecné úrovni o systémech souběžných národních bibliografií a porovnejte hlavní znaky jejich významných představitelů v evropském kontextu včetně ČR

Verze z 25. 6. 2016, 16:04, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Založení stránky, vložení textu pro další editaci)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Systémy souběžných národních bibliografií – definice: - Patří k základním typům dokumentografických informačních systémů - Jejich úkolem a základní funkcí je komunikace informací o národních dokumentech, jejich zajišťování, zpracování, ukládání, propagace a šíření. - Bibliografie jsou podrobnější než katalogy. - Hlavním rozdílem mezi souborným katalogem a národní bibliografií je jejich funkce. Národní bibliografie mají za úkol registrovat publikované dokumenty určitého státu v úplnosti, záznamy těchto dokumentů však neobsahují informace o tom, ve které knihovně (instituci) jsou uloženy. Naproti tomu souborné katalogy slouží zejména k lokalizaci dokumentu, tzn., ve které knihovně či informační instituci se dokument nachází.

Rozdělení národní bibliografie do 2 skupin: 1. Národní bibliografie souběžná – registruje aktuálně vydávané národní informační zdroje. 2. Národní bibliografie retrospektivní – registruje literaturu, dokumenty či informační zdroje za určité časové období vydané v minulosti.

SOUBĚŽNÁ NÁRODNÍ BIBLIOGRAFIE: - Vznikaly v 19. Stol. A to postupně ve Francii (1811), Německu, Švédsku, Rusku, Dánsku, aj. - V Čechách až po roce 1922 (Ladislav Jan Živný) - První pokusy o národní bibliografie vycházely z úsilí jednotlivců - V USA žádná národní bibliografie ani povinný výtisk

4 principy registrace dokumentů v národních bibliografiích: 1. Registrace podle teritoriálního principu (dokumenty vydané na území národa či státu) 2. Registrace podle jazykového principu (dokumenty v národním jazyce vydané kdekoli) 3. Registrace podle autorského principu (dokumenty národních autorů vydané kdekoli) 4. Registrace podle obsahového principu (dokumenty, které se obsahově vztahují k danému národu či státu bez ohledu na jeho vydání)

- Dokumenty, které jsou registrovány podle principu 2. – 4. Se v terminologii UBCIM označovaly jako exteriorika. - Řada systémů národních bibliografií registruje dokumenty podle principu komplexního, tj. Užívá všechny principy najednou. - Je doporučena primární registrace dokumentů (metoda s knihou v ruce) podle principu teritoriálního. Exteriorika je možné přebírat ze zahraničí.

Úkoly a funkce souběžných národních bibliografií 1. SNB by měly úplně a systematicky shromažďovat informace o dokumentech (informačních zdrojích) za účelem jejich bibliografické registrace a efektivního a rychlého zpřístupňování uživatelům. 2. Měly by být zdrojem statistiky tiskové produkce státu, země, národa. 3. Být zdrojovou databází pro budování národních bibliografických a knihovnických systémů.

Organizační zajištění - Instituce označující se jako národní bibliografické agentury (zpravidla státní instituce) - V některých zemích je systém SNB zajištěn legislativně - Trendem dnešní doby je také smluvně zajištěná kooperace několika institucí na tvorbě SNB

Specifika budování SNB o Na otázku předmětu registrace není v mezinárodním měřítku jednotný názor o Registrují se různé druhy a typy dokumentů, registrace základních druhů tradičních dokumentů se provádí běžně, netradiční dokumenty problematické (např. El. Zdroje). o Povinný výtisk je v převážné většině zemí základním, popř. Výlučným zdrojem pro SNB. o Pokud legislativa neexistuje, budování SNB je zpravidla problematické o Dalším zdrojem systémů SNB může být i systém CIP (Cataloguing In Publications). Na základě něho vznikají v bázích dat SNB předběžné záznamy o plánované tiskové produkci. o Předběžné záznamy jsou po získání PV okamžitě revidovány a doplňovány. o Specifickou problematikou je registrace šedé literatury v rámci systémů NB. o Dnes a.) Uplatnění digitalizace plných textů národních dokumentů a jejich propojování s bázemi bibliografických záznamů. b.) Přímá registrace a uchovávání a zpřístupňování novodobých národních online elektronických informačních zdrojů.

Vstupní zpracování záznamů SNB: V rámci této oblasti rozlišujeme 3 dílčí problémové okruhy: 1. Formální jmenné zpracování dokumentů – důležité je dodržování specifik záznamu pro potřeby národních bibliografií 2. Věcné zpracování záznamů dokumentů – v celosvětovém měřítku existuje nejednotnost užívání předmětových a systematických selekčních jazyků 3. Komunikativní formáty záznamů

Zpřístupňování záznamů SNB - V současné době jsou v rámci bází SNB realizovány a většinou komerčně zpřístupňovány: 1. Tištěné sešity 2. Sady tištěných katalogizačních lístků (dnes již zcela výjimečně) 3. Magnetopáskové služby se záznamy bibliografickými i záznamy autorit 4. Online zpřístupňování (v lokální síti, v online katalogu NK, v opacu, v bázích SNB) 5. Zpřístupňování SNB bází skrze CD-ROM disky 6. Výstupy na mikrofiších Další služby (manuály, adresáře, aj.)