Vývoj katalogizačních pravidel, se zaměřením na vývoj anglo-amerických standardů, ISBD a katalogizačních pravidel používaných na území ČR.

Katalogizační pravidla, jak je známe dnes, začala vznikat přibližně na začátku 19. století s rozvojem průmyslové společnosti a nakladatelské činnosti. První katalogizační pravidla byla vypracována jednotlivci z řad pracovníků knihoven a paměťových institucí. Na konci 19. století se začaly pravidly a snahou o jejich sjednocení zabývat knihovnické asociace a velké knihovny.

Raná historie

Antonio Panizzi

(1797-1879)

• Jeho „91 pravidel“ bylo implementováno r. 1839 v knihovně Britského muzea, kde působil jako knihovník (1831-1866).
• r. 1841 byla pravidla obhájena a vydána.
• Charakterizovala je tzv. Formální záhlaví – např. „Akademie“ (dokumenty univerzit a naučných společností), „Liturgika“ (misály, modlitební knihy apod.).
• A. Panizzi zavedl jako první korporativní záhlaví. Jako první také přišel s tezí, že je dílo důležitější než vydání a že čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla.
• Panizzi definoval pět základních charakteristik a požadavků na katalog:
  • Dostatečně detailní záznam, aby mohl uživatel knihu identifikovat.
  • Pouze jedno záhlaví na jednotku.
  • Normalizovaná forma autorského záhlaví.
  • Shromáždit všechna vydání a překlady díla dohromady.
  • Křížové odkazy, které uživatele navedou ke správné formě jmen a názvů.
• Panizziho pravidla se v Británii používala (s úpravami) až do roku 1973.

Charles Ami Cutter

(1837-1903)

• Roku 1876 vydal významná katalogizační pravidla Rules for a Printed Dictionary Catalog.
• Poprvé definuje principy katalogizace a funkce katalogu.
• Zahrnuje pravidla popisná i pravidla pro volbu záhlaví, a to jak záhlaví autorského a názvového, tak i předmětového a formální záhlaví.
• Vytvořil tzv. Slovníkový katalog (křížový katalog) – spojení katalogů spočívajících na abecedním principu řazení v jeden celek.

Shiyali Ramamrita Ranganathan

(1892-1972)

• Autor fasetového třídění, tzv. Dvojtečkové klasifikace.
• V roce 1931 definoval 5 zákonů knihovní vědy:
  

1. Knihy jsou k užívání.
2. Každému čtenáři jeho knihu.
3. Každé knize čtenář.
4. Šetřit čtenářům čas.
5. Knihovna je rostoucí organismus.
Knihovní katalog by podle něj měl být organizován tak, aby:

• • Odhalil každému čtenáři jeho dokument.
  • Zabezpečil každému dokumentu čtenáře.
  • Ušetřil čas čtenáři.
  • Ušetřil čas personálu.

Vývoj anglo-amerických pravidel

Počátky

• Roku 1883 vydává Americká knihovnická asociace (American Library Associacion - ALA) katalogizační pravidla Condensed Rules for an Author & Title Catalog.
• V roce 1900 a 1902 dochází k revizi těchto pravidel.
• 1904 je vydáno další vydání Cutterových pravidel a objevují se snahy o harmonizaci pravidel ALA s Cutterovými.
• Na britské straně jsou v roce 1893 publikována katalogizační pravidla – Cataloguing Rules – britskou Knihovnickou asociací (Library Association - LA).
• 1902 jsou pak vytvořena komise pro revizi těchto pravidel. Komise se přiklání k pravidlům Britského muzea podle Panizziho a revidovaným pravidlům ALA. Koncept revidovaných pravidel je pak představen roku 1904.

Knihovna Kongresu

• Library of Congress - LC

Mezinárodní katalogizační pravidla

Seymour Lubetzky

(1898-2003)

• Tento významný odborník běloruského původu na žádost ALA analyzuje její pravidla z roku 1949 a vydává dílo Katalogizační pravidla a principy (Cataloging Rules and Principles, 1953).
• Zdůrazňuje nutnost pravidel založených na principech spíše než na případech. Snaží se definovat obecné principy, z nichž má katalogizace vždy vycházet.
• Roku 1960 představuje koncept nových pravidel – Code of Cataloging Rules; Author and Title Entry.
• Lubetzky sám velmi významně ovlivnil Pařížskou konferenci a její výsledky v roce 1961 – pařížské principy.

Pařížská konference

• Roku 1961 se v Paříži koná Mezinárodní konference o principech katalogizace.
• Cílem je vytvořit bázi pro mezinárodní katalogizační standard.
• Byly ustanoveny tzv. Pařížské principy, které většina od té doby vytvořených katalogizačních pravidel respektuje.

Vývoj pravidel v Německu

• Německá katalogizační pravidla se začala formovat ke konci 19. Století.
• V mnohém ovlivnila i pravidla používaná v Československu 20. - 30. Let.

Pruská instrukce - Preußische Instruktion

• • Pruská instrukce byla zavedena roku 1899 a pravidla byla v německy mluvících zemích používána až do 70. - 80. Let 20. Století.
  • Zajímavostí těchto pravidel je používání tzv. Řídícího substantiva - substantivum regens = gramatické pravidlo určující řazení lístkového katalogu podle prvního substantiva (podstatného jména) názvu, není-li znám autor a řazení lístku v rámci autorských děl. ** Korporativní záhlaví Pruská instrukce téměř nepoužívala.

RAK (Regeln für alphabetische Katalogisierung)

• V 70. - 80. letech též vlivem ISBD přechází německy mluvící země na tzv. RAK - Pravidla pro jmennou katalogizaci.
• RAK jsou harmonizována s ISBD, ale selekční údaje jsou vlastní.
• Praxe je odlišná od anglo-amerického modelu.
• Německé země jsou známy značně propracovanou kooperací, v Německu existuje mnoho odborných knihovnických svazů.
• Vedle vlastních pravidel RAK používalo Německo též odlišný výměnný formát, a to "ne-marcovského typu" - MAB1 - Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken - Strojový výměnný formát pro knihovny.

• Přechod k MARC 21 a RDA - na konci 20. Století začalo Německo uvažovat o revizi. V současnosti dospělo k převzetí výměnného formátu MARC 21 a postupnému přechodu k pravidlům RDA.

UNIMARC

• Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí vedle správy ISBD zavedla též v roce 1977 1. Vydání nového výměnného formátu s názvem UNIMARC v rámci svého programu: International MARC Programme.
• Sídlo správy UNIMARCU bylo až do roku 2003 v Německé národní knihovně.
• UNIMARC je nezávislý na katalogizačních instrukcích, pouze respektuje ISBD.
• Má vysokou granularitu a stal se mezinárodně uznávaným formátem.
• V roce 2003 předala IFLA jeho správu Portugalské národní knihovně. Mnoho zemí vč. České republiky proto od UNIMARCu odstoupilo.

MARC 21

• Formát MARC 21 vznikl na přelomu století sloučením kanadského canmarcu a amerického usmarcu.
• Od 1. 1. 2004 je též v ČR používán jako standard.
• MARC 21 má definovány formáty:
  • Pro bibliografická data
  • Pro autoritní data
  • Pro klasifikační data
  • Pro data o vlastnících dokumentů a lokační data
  • Pro data o společnostech

Zdroje

Klíčová slova

katalogizace katalog katalogizační pravidla AACR AACR2 UNIMARC MARC21