Kalendář

Kalendář (z latinského calendarium; od calendae = první den v měsíci) lze z pohledu historické chronologie definovat jako:

1. ucelenou soustavu dělení času do úseků (dnů, měsíců a roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu (rotace Země, oběh Země kolem Slunce, oběh Měsíce kolem Země)
2. systém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času
3. pomůcku znázorňující uspořádání příslušné soustavy dělení času a sloužící k orientaci v ní

Jednotky měření času

Základními jednotkami měření času jsou den, měsíc a rok, které byly odvozeny od pohybu astronomických těles.

Den

Doba, za kterou se Země jedenkrát otočí okolo své osy.

Měsíc

Doba jednoho oběhu Měsíce okolo Země. Pro účely kalendáře je rozlišován:

• synodický měsíc - doba mezi dvěma novoluními (29 dní 12 hodin 44 minut a 2,98 sekund středního slunečního času)

• siderický měsíc - doba, za kterou se Měsíc na své dráze po obloze dostane opět do blízkosti téže hvězdy (27 dní 7 hodin 43 minut a 11,4 sekundy). Měření pomocí siderického měsíce bylo využíváno v menší míře.

V současném evropském kalendáři je měsíc umělým útvarem o 28 - 31 dnech.

Rok

Doba, za kterou Země jedenkrát oběhne okolo Slunce. Pro účely kalendáře je rozlišován

• sluneční tropický rok - doba, která uběhne mezi dvěma průchody Slunce bodem jarní rovnodennosti (ve 21. století má délku 365 dní 5 hodin 48 minut 45,5 sekund)

• siderický rok - doba, za kterou se Slunce na svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami po obloze vrátí k téže hvězdě (365 dní 6 hodin 9 minut 34 sekund)