Zdrojový kód

Zdrojový kód

Zdrojový kód je termín využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném programovacím jazyce. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.

Zápis zdrojového kódu

Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí textových editorů. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE – Integrated Development Environment)[1]. Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací syntaxe.

Kood2

Pravidla pro psaní zdrojového kódu

Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí[2].

Mezi nejčastější pravidla patří :

  • Psaní velkých a malých písmen v názvech
  • Dodržování maximální doporučené délky názvu
  • Volba názvu
  • Správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování
  • Klíčová slova a názvy proměnných

Využití kódu

Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety (software), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. Kompilátor[3] neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U interpretů[4] je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.


Licence

Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný software) a na proprietární.

Za svobodný software[5] je považován takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.

Proprietární software[6] není volně dostupný a uplatňují se na něj autorská práva.

Historie

První software byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento software se zároveň považuje za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za průkopníka počátečního zdrojového kódu v podobě, jak ho známe dnes, je považován anglický matematik a počítačový vědec Tom Kilburn.

Tom Kilburn[7] vytvořil v roce 1948 program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.

Odkazy

Reference

  1. ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
  2. LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. Dotnetportal.cz. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu
  3. Překladač. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D
  4. Interpret (software). Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
  5. Svobodný software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software
  6. Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software
  7. Tom Kilburn. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn