Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy

Verze z 10. 1. 2017, 20:44, kterou vytvořil Natalie.Kubalkova (diskuse | příspěvky)

Práce se zaměřuje na problematiku vzniku a rozvoje informační společnosti a jaký to má dopad na oblast knihovnických služeb. Tezí této disertace jsou argumenty pro to, že je třeba změnit paradigma informační vědy, kterým není fixovaná informace ani informační proces, ale síť jako momentální konfigurace informačního dotazu.

Témata, která tuto změnu vyvolávají jsou digitální propast, dilema svobody a otázka soukromí.


Informační společnost

Proces vzniku informační společnosti by měla provázet tranformace systému vzdělávání (zabránění digitální propasti). Jsou knihovny (jako informační instituce) schopné na tuto výzvu reagovat?

Kromě nutného vzdělávání v inf. gramotnosti je i zásadní otázkou ochrana soukromí. Nové technologie přináší mnoho dobrého, ale zároveň i velké riziko pro porušování našeho soukromí.

Informační společnost je v podstatě generalizující termín (obdobně jako kapitalismus, socialismus nebo totalismus) a doposud byly vyvráceny všechny existující definice. Je to obecně přijímaný termín bez obecně přijaté definice.

Nejedná se o homogenní jednoznačně popsatelný jev, který lze vymezit místně, časově, sektorově nebo technologicky. Nicméně je potřeba nějak reflektovat význam informačních procesů ve společnosti a tento pojem se zdá jako nejrozumnější.

Existuje 5 základních pilířů definice, které se zakládají na:

  • technologickém pohledu,
  • ekonomickém pohledu,
  • profesním pohledu,
  • prostorovém pohledu,
  • kulturním pohledu.

Tři nová paradigma informační vědy, jimiž jsou následující:

  • dostupnost (dilema svobody, sociální exkluze, digitální propast)
  • pravidla (otázka duševního vlastnictví v souladu s novými médii)
  • bezpečnost (soukromí informační bezpečnosti)

Dostupnost

Z hlediska dostupnosti se zde objevuje problém digitální propasti (kupříkladu se nevzdělaní dále nevzdělávají, z hlediska motivace mluvíme o minimum schopností, které většině stačí). Vše hodnotíme podle kritérií, jimiž jsou zdravotní omezení, věk, pohlaví, vzdělanost atp. Pokud chceme překonat problém digitální propasti, muaíme posílit určité znalosti, týkající se informační společnosti. Jedná se o podporu celoživotního vzdělávání, zvyšování informační gramotnosti.

Informační věda a digitální propast

  • zkoumá příčiny s použitím vlastního aparátu
  • předvídá budoucí vývoj
  • identifikuje modely dobrých řešení

Kultura open source

  • determinuje technologický vývoj
  • dominantní v počátcích internetu (konkrétně tvorba principů a pravidel)

Knihovna jako open source

  • knihovny jako síť
  • modernizace stávajících služeb knihoven

Technologický pohled

  • nejrozšířenější a nejstarší
  • vznik informační společnosti souvisí s prudkým rozvojem technologií
  • klíčovým prvkem je vznik a rozvoj internetu
  • zástupcem je např. Manuel Castells

ALE

Lze zachytit ten okamžik, kdy se společnost industriální změní na informační?

Ekonomický pohled

  • zakladatelem je Fritz Machlup
  • jedná se o podobor ekonomie - informační průmysl (síťová ekonomika)
  • hlavní argument tohoto přístupu - znalosti jsou základem moderní ekonomiky a právě znalostní management je zdrojem bohatství moderní společnosti

ALE

Pokud chceme například měřit podíl informačního průmyslu na HDP, musíme stanovit jaké činnosti jsou/nejsou informační (je např. přenášení krabic knihovníkem v archivu informační činností?)

Profesní pohled

  • vznik informační společnosti je spojován se změnami na trhu práce v souvislosti s rozvojem informační ekonomiky
  • 3 kategorie profesí:
  1. vytvářející informace
  2. posunující informace
  3. obsluhující informační stroje

ALE

Tento pohled ignoruje hierarchii kompetencí a nejednoznačně definuje pojem informace.

Prostorový pohled

  • informační společnost jako prostor charakterizovaný svou síťovostí, interkonektivitou a mnohovrstevností
  • sítí jsou zasaženy a přispívají do ní také prvky, které se nacházejí mimo ni

ALE

Jak vymezíme prostor, jehož komponenty nejsou rovně a rovnoměrně zapojeny do jeho vytváření?

Kulturní pohled

  • poukazuje na vliv médií na každodenní život (formování soc. rolí a mocenských elit, fungování demokracie)
  • žijeme nikoli s médii, ale v nich
  • média mění politickou hru; formují utváření různých hnutí; pronikají do formování identit
  • tato definice informační společnosti je dnes nejvíce přijímaná


Úkolem informační vědy je především řešit problémy člověka a společnosti spojené s procesem tvorby, organizování, vyhledávání a využívání poznatků. Knihovny se musí vzdalovat od původní koncentrace na knihy, ale soustředit se na informaci bez ohledu na její fyzickou podobu. Knihovnické procesy se mají zabývat informací, ne knihou.

Odkazy

Klíčová slova

Informační věda, informační společnost, informační politika, ekonomika, technologie, globalizace,transformace,knihovnictví

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Česká_republika_v_procesu_transformace:_Globalizace,_informační_politiky_v_ČR,_EU_a_USA_a_odraz_transformace_v_oblasti_knihovnictví_a_informační_vědy&oldid=41850“