Sigmund Freud

(6. 5. 1856 – 23. 9. 1939)

Život

• Narozen v Příboře na Moravě
• Měl staršího přísného otce a mladší, láskyplnou matku
• Stěhování do Vídně v útlém věku

- Zde odmítán protože se nepřizpůsobil pseudoviktoriánské mentalitě Vídepanů

• Byl žid, ale měl záporný postoj k náboženství - ve Vídni bylo ale náboženství považováno za znak společenské patřičnosti a slušnosti
  

- Náboženství má podle něj původ v obavách v raných fázích vývoje lidstva
- Náboženské chování považoval za blízké neurotickému

• Byl úspěšný lékař, nebyl ale nikdy přijímán svými kolegy
• Nebyl schopen udržovat dlouhodobá přátelství - ani s původně blízkým přítelem lékařem Wilhelmem Fliessem, kterého považoval za své

„alter ego“

• V dospělosti trpěl rakovinou čelisti - kouřil až dvacet doutníků denně
• Prožíval klidný a oddaný vztah se svou manželkou Martou
• Měl s ní 6 dětí, nejmladší Anna pokračovala v jeho díle
• Dokázal vždy vyložit jakoukoli situaci tak, že výsledek odpovídal jeho teorii
• Při okupaci Rakouska se přestěhoval 1938 do Anglie
• Umírá v Anglii, roku 1939
  

Teorie osobnosti

• vychází z tzv. fyziologického determinismu = jedinec je puzen mocnými fyziologickými silami, ty mají silný vliv na jeho život a jsou hlavními determinantami chování a vývoje osobnosti
• Freud přirovnává osobnosti k ledovci → největší část (nevědomí) je skrytá

Topografický model, 1. topika

1. vědomí → plně uvědomovaná část osobnosti
2. předvědomí → myšlenky, zážitky, rozhodnutí, které byly uvědomělé, ale jsou zapomenuté (! lze je znovu vybavit)
3. nevědomí → představy, přání, které jsou neuvědomované - má silný motivační vliv na funkci osobnosti a chování člověka - může vyplouvat na povrch prostřednictvím snů, přeřeknutí

Strukturální model, 2. topika

1. Id - princip slasti - nevědomé, iracionální, je sobecké (ryzím id jsou kojenci) - domáhá se okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb - sny jsou naplněním nevědomých přání dospělých
2. Ego - princip reality - je vědomé, racionální - stanovuje vhodnou povahu a dobu uplatnění požadavků - usměrňuje pudovou energii z Id a pomocí testování reality se pokouší o syntézu, sjednocení duševních pochodů tak, aby mohlo dojít k opravdovému uspokojení potřeb → při jednání je však konfrontováno s omezením vnějšího světa a nároků Superega
3. Superego - princip dokonalosti a mravnosti, morální etický imperativ - na počátku je suplováno vnější autoritou (nejčastěji rodiči), která říká, co je a co není správné - když je tato vnější kontrola zvnitřněna, člověk má vlastní Nadjá/Superego - jeho vědomá část je složena z tzv. principu mravnosti, nevědomé superego ukrývá některé zákazy z dětství, které byly prožity na nevědomé úrovni, či byly vytěsněny

• Interakce Id, Ego, Superego

- jsou těsně propojenými složkami
- katexe = proudění duševní energie (libida) ke zdroji uspokojení
→ objektová = zdroj uspokojení je vnější (osoba, činnost,..)
→ ego-katexe = zdroj uspokojení je vnitřní (sebeláska, …)
- antikatexe = jejím účelem je zabránit katexi Id - ego je prostředníkem, vytváří kompromisní řešení na základě testování reality

• Základní konflikty

- Id versus Ego: Id se snaží o okamžité uspokojení, ego se ale snaží o úpravu tohoto požadavku na základě testování reality př. chlapec si chce koupit autíčko, ví ale, že při krádeži by ho mohli chytit, tak se rozhodne ušetřit nějaké peníze a koupit si ho potom
- Id versus Superego: požadavky Id, vůči kterým vystupuje Superego na základě jejich neetické povahy př. chlapec chce autíčko, ale protože zná boží přikázání „nepokradeš“, neudělá to
- Ego versus Superego: člověk se touží pustit do něčeho, co rozumově hodnotí jako etické, ale může se přitom cítit provinile př. chlapec si chce koupit autíčko, ale neudělá to, protože děti v Africe mají hlad

• Základní pudy

- Éros = pud života - princip slasti, hlavní zaměření je sexuální
- směřuje k pohlavnímu uspokojení a plození
- projevem je libido - psychická energie sexuální povahy
- Thanatos = pud smrti - princip nirvány
- destruktivní povaha, projevuje se agresivitou
- cílem života je smrt, nevědomé přání zemřít

Vývoj osobnosti

1. orální stádium 0 – 1,5 roku
- fáze sání a fáze orálně agresivní
- narozené dítě spojuje slast s příjmem potravy – sání a polykání
- končí růstem zubů a odstavením
- vývojové úkoly: odstavení od prsu a láhve, separace od mateřství
2. anální stádium 1,5 – 3 roky
- slast z uvolňování napětí v konečníku prostřednictvím spontánního vyprazdňování střev
- tento zdroj uspokojení je odstraněn v průběhu nácviku čistotnosti
- vývojové úkoly: sebekontrola (nácvik na toaletu)
3. falické stádium 3 – 6 let
- zaměření pozornosti na genitální oblast
- zkoumání pohlavních orgánů, sexuálních fantazií a autoerotické chování
- Oidipův a Elektřin konflikt
- oba konflikty jsou řešeny procesem identifikace s rodičem stejného pohlaví a vytěsněním incestních přání vůči rodiči opačného pohlaví
- podle Freuda u dívek dochází k identifikaci později a Elektřin konflikt není nikdy zcela vyřešen
- vývojové úkoly: identifikace s modelem dospělého téhož pohlaví
4. období latence 6 – 12 let
- libido je odváděno do školní práce, skupinových činností a nově objevených rekreačních aktivit
- dochází k amnézii na dřívější sexuální tužby a zážitky
- vývojové úkoly: rozvinutí sociálních kontaktů s vrstevníky
5. genitální stádium 12 let a výše
- začíná v pubertě, kdy působení libida propuká znovu
- autoerotické vzorce zanikají a jsou nahrazeny heterosexuálními
- dosahování pravých erotických vztahů a zážitků
- vývojové úkoly: utvoření intimních vztahů

Obranné mechanismy

- Drastická opatření, které používá ego pro svou ochranu před ohrožujícími myšlenkami a přáními, které by mohly způsobit úzkost
- Působí na nevědomé úrovni
- K jejich porozumění nejvíce přispěla Anna Freudová

Vytěsnění

- Iracionální útěk od nepřijatelných myšlenek a přání (často sexuální povahy)
- Místo užití sekundárního procesu (testování reality) ego vytěsní požadavek do nevědomí
- Id ale za vytěsněným obsahem stojí a vzniká ještě větší hrozba
- Je třeba uplatnit další obrany
- Bojem ega a id o nadvládu vzniká úzkost
- Příznaky, které vytěsnění vyvolává, nemívají zřejmou souvislost se skutečným problémem
- Jedinou účinnou alternativou k vytěsnění je ujasnění ohrožujícího materiálu na vědomé
úrovni, následné užití racionálního úsudku a učinění vyváženého rozhodnutí

Sublimace

- Převedení libida od sexuálního uspokojení do činnosti, které si společnost cení (věda nebo umění)
- Velmi účinný proces, vyhýbá se přímé srážce s libidem a využívá jeho energie
- Např. mnich toužící po styku se ženou jde do ateliéru a namaluje biblickou scénu

Regrese a fixace

- Ego má sklon dočasně regredovat k nižšímu stadiu, které bylo méně stresové
- Např. při nadměrném jedení či pití při stresu se jedinec vrací do orálního stadia
- Fixace je na rozdíl od regrese dlouhodobá
- Lidé většinou regredují do toho stadia, v němž jsou fixováni

Úzkost a strach

- Citové odezvy na ohrožení
- Strach má předmět, úzkost nikoli
- Úzkost je reakcí na nepoznané či imaginární ohrožení

• Dva typy úzkosti:

Neurotická
- Obávání se trestu od společnosti či vnější autority
Morální
- Obávání se pocitů viny, které vzbouzí superego
- Úzkost je strach z neschopnosti ovládnutí svých pudů a možnosti dopuštění se nepřijatelného chování
- Jde o velmi bolestný a vyčerpávající stav