33. Sociologie vědy
Úvod
Sociologie vědy je sociologická subdisciplína, v níž se věda a vědecké zkoumání samy stávají předmětem vědeckého zájmu, sociologického zkoumání.Zaměřuje se na sociální podmíněnost vědeckého poznání, vztahy vědy k ostatním sociologickým institucím, společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací atp. Věda je chápána jako činnost a jako soubor objektivizovaného vědění a je vztahována k dalším sociálním fenoménům.[1]
Jinak ji lze ještě popsat jako sociologickou disciplínu, která se zabývá sociální podmíněností vědeckého poznání, fungováním vědy jako sociální organizace a instituce. Zkoumá vztahy vědy k jiným sociálním institucím a společenské působení vědeckých poznatků a jejich aplikací.[2]
Něco málo k historii
Mezi myšlenkové směry předcházející sociologii vědy můžeme zařadit empirismus britského filosofa Francise Bacona a také sociologii vědění, mezi jejíž zástupce řadíme především Maxe Schelera, Karla Mennheima, dále Karla Marxe, Maxe Webera a další.[1]
Ve větší míře se věda stává tématem sociologického zkoumání ve 30. letech 20. století. Petrusek (2012)[1] to dává do spojitosti s rozmachem vědeckého poznání a technického pokroku. Zakladatelem disciplíny a nejvýznamnějším autorem tohoto období byl Robert King Merton (USA). Vliv na rozvoj sociologie vědy měla i práce Thomase Kuhna (Struktura vědeckých revolucí, 1962), ačkoli se nejedná přímo o sociologii vědy, je ho možné zmínit. Základní teze jeho práce zněly: pokrok vědy není přímočarý, je přerušován zásadními zvraty, vědeckými revolucemi, kdy dochází ke změně paradigmatu. V Kuhnově pojetí jsou vědci relativně neochotní zpochybnit základní předpoklady svého paradigmatu (oproti idealistické představě Karla Poppera) a přesouvají se hromadně od jednoho paradigmatu k druhému jen tehdy, kdy jsou jeho nedostatky naprosto zřejmé a je-li k dispozici alternativa.[1]
K institucionalizaci sociologie vědy jako disciplíny došlo v šedesátých letech ve Spojených státech[3]. V 60. a 70. letech se, především ve Velké Británii (Edinburg a Bath), začala rozvíjet tzv. sociologie vědeckého poznání, SSK (sociology of scientific knowledge – hlavními zástupci Bloor, Barnes a Collins), která se vůči mertonovskému pojetí sociologie vědy vymezovala. [1]
Pozdější vývoj je popisován různými autory dost různě. Dá se říct, že dochází k většímu rozrůznění přístupů a dominuje konstruktivismus. [1]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Petrusek, Miloslav. "Sociologie vědy a sociologická metateorie." Teorie vědy/Theory of Science 34.3 (2012): 287-311. Dostupné z http://teorievedy.flu.cas.cz/index.php/tv/article/view/175/172
- ↑ Linhart, J., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum.
- ↑ Armstrong, P., & Blute, M. (2010). Reports of the Death of the Sociology of Science Have Been Greatly Exaggerated. Canadian Review of Sociology/Revue canadienne de sociologie, 47(4), 431-444.