Informační chování seniorů


Informační chování seniorů je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem informací obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v post-industriální společnosti, do informační společnosti se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a informační gramotnost generace seniorů vzrůstá.


Senioři v informační společnosti

Senior je „člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti[1].Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:

  • chronologické stáří – kalendářní věk,
  • biologické a psychologické,
  • ekonomické – konec produktivního věku,
  • právní – vznik nároku na důchod[2].

Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety[3].V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let[4].

K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů[5]. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit.

Primární a sekundární digitální propast

Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitálním vyloučením a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006. Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam. Jde o tzv.

  • primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup,
  • sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat.

K dovednostem relevantního získání a využití informací patří

  • schopnost orientovat se v široké nabídce,
  • schopnost nalézt potřebné informace,
  • základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti,
  • schopnost vyhodnocení získaných údajů,
  • schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
  • relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd[6].

Vliv technologií na mezigenerační komunikaci

S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny[7] Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:

  • Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)[8]
  • Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli[9]
  • Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná[10]

Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.

Heterogenita seniorské populace – diferencovaný přístup k technologiím

Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:

  • fyzickými i psychickými vlastnostmi,
  • dosaženým vzděláním,
  • socio-ekonomickým statusem
  • zkušenostmi, zvyky a prioritami[11]

Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem[12].Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.

Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů

Zdroje

  1. SAK, Petr, KOLESÁROVÁ, Karolína. Sociologie stáří a seniorů. Vydání 1. Praha: Grada, 2012. Sociologie. ISBN 978-80-247-3850-5
  2. TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Praha, 2015. ISBN 978-80904531-9-7
  3. SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789
  4. ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677
  5. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-7
  6. ZADRAŽILOVÁ, Iva. Potřeby seniorů v práci s internetem – výsledky kvalitativního šetření. ProInflow - Časopis pro informační vědy [online]. 2017, 9(2), 102-118 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1677
  7. TOPINKOVÁ, Renáta. Mezigenerační komunikace v éře internetu. Praha, 2016. Bakalářská práce. Katedra sociologie UK. Vedoucí práce Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
  8. Danah Boyd, It's Complicated: The Social Lives of Networked Teens, New Haven, Yale University Press, 2015, 281 p., ISBN : 978-0-300-19900-0
  9. Smith A. Older adults and technology use. Pew Internet & American Life Project; 2014. [2014-04-23]. webcite http://www.pewinternet.org/2014/04/03/older-adults-and-technology-use/
  10. TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. New York: Basic Books, 2011. ISBN 978-0-465-01021-9
  11. MAZUROVÁ, Hana, ed., HOUŠKOVÁ, Zlata, ed. Rovný přístup: knihovna přátelská k seniorům: metodická příručka pro práci knihoven se seniory. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2016. ISBN 978-80-7050-674-5
  12. (SVĚTELSKÁ, Hana, Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat. Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Vedoucí práce PhDr. Radka Římanová, bakalářská práce, Praha 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/179789/