Informační chování seniorů

Informační chování seniorů je zkoumáno jako specifické téma skupiny, kterou rostoucí objem informací obzvlášť zasahuje. Vzhledem k tomu, že většinu aktivního života prožila dnešní generace seniorů v post-industriální společnosti, do informační společnosti se integruje obtížněji. S postupujícím vývojem se však prokazuje, že informační kompetence seniorů se výrazným tempem zlepšují a informační gramotnost generace seniorů vzrůstá.

Senioři v informační společnosti

Senior je „člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti“ .Pro definici seniorů jako specifické skupiny je nutné brát v úvahu:

• chronologické stáří – kalendářní věk,
• biologické a psychologické,
• ekonomické – konec produktivního věku,
• právní – vznik nároku na důchod.

Určení dolní hranice seniorského věku není jednotné, osciluje mezi 60-65 lety.V současné době je nejčastěji uváděnou (v souladu s kritérii OSN a WHO – Světové zdravotnické organizace) hranice 65 let.

K biologickým a psychologickým změnám ve stáří patří postupné zhoršení kognitivních funkcí, zejména vnímání, myšlení, pozornosti, představivosti, paměti, polymorbidita, zpomalení psychických procesů. Výraznou ekonomickou změnou je odchod do důchodu a s ním spojená změna sociálního statusu, snížení pracovní aktivity, změny sociálních aktivit.

Primární a sekundární digitální propast

Senioři jsou považováni za socio-ekonomický segment nejvíce ohrožený digitálním vyloučením a to přesto, že počet seniorů, kteří mají přístup i k internetu, velmi rychle roste a jde o setrvalý trend. V roce 2016 využívalo internet 33% seniorů, což je desetkrát více než v roce 2006. Termín digitální propast má ve vztahu k seniorům dvojí význam. Jde o tzv.

• primární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří mají a kteří nemají k technologiím přístup,
• sekundární digitální propast, charakterizovanou rozdílem mezi těmi, kteří umí technologie využívat k získání relevantních informací a těmi, kteří je nechtějí nebo nezvládají plně využívat.

K dovednostem relevantního získání a využití informací patří

• schopnost orientovat se v široké nabídce,
• schopnost nalézt potřebné informace,
• základní orientace v oblasti počítačové bezpečnosti,
• schopnost vyhodnocení získaných údajů,
• schopnost ovládání základních online nástrojů a úkonů,
• relevantní využití online nástrojů pro praktické úkony jako je internet banking, nakupování přes internet, zdravotnické informace, online vzdělávání atd.

Vliv technologií na mezigenerační komunikaci

S příchodem technologií se mění význam i způsoby použití jednotlivých prostředků komunikace v rámci rodiny Technologie přinášejí rozdíly v komunikačních vzorcích, například:

• Telefonickou komunikaci považuje nejmladší generace na rozdíl od seniorů za formu kontaktu vhodnou jen pro nouzové případy (vyžaduje pozornost, ruší soukromí)
• Internet je využíván seniory na jednom místě (většinou doma), zatímco mladá generace vybavená smartphony může komunikovat kdekoli
• Jazyk generací i kultura textových zpráv (použití emotikonů, zkratek) je odlišná

Ovládnutí například jen mailové komunikace znamená zvýšení komunikačního potenciálu seniora v rámci rodiny a přispívá ke zvýšení frekvence i kvality kontaktu se vzdálenými členy.

Heterogenita seniorské populace – diferencovaný přístup k technologiím

Generace seniorů není homogenní, jednotlivci se liší:

• fyzickými i psychickými vlastnostmi,
• dosaženým vzděláním,
• socio-ekonomickým statusem
• zkušenostmi, zvyky a prioritami

Výrazným rysem stáří je svoboda – lidé nemusí čelit konformním tlakům vyplývající ze sociálních rolí v rodině nebo profesi, odpadají povinnosti spojené s produktivním věkem.Silně individuální je využívání volného času seniorů, diferencované jsou i postoje k učení se novým věcem a zacházení s technologiemi.

Benefity a bariéry osvojení technologií z pohledu seniorů

Zdroje