Systémy organizace informací a znalostí

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu pěti dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.

Systém organizace znalostí (Knowledge Organization System)

Termín "systém organizace znalostí" (knowledge organization system) se začal objevovat v 90. letech 20 stoeltí. V červnu 1998 bylo v Pittsbughu ustavující setkání Pracovní skupiny pro síťově propojené systémy organizace znalostí, které bylo pořádané v rámci konference ACM Digital Libraries '98. Podle G. Hodgeové byt tento termín vytvořen právě na tomto setkání.^[1]
Termín "systém organizace znalostí" je využíván pro souhrnné označení slovníků, seznamů autorit, předmětových heslářů, klasifikací, tezaurů, ontologií a dalších nástrojů organizace znalostí, použitelných v prostředí digitální síťové komunikace, reprezentované aktuálně technologií propojených otevřených dat.^[1]

Systém organizace znalostí - schéma, modelující strukturu (tj. prvky a vzájemné vztahy) organizované množiny znalostí. Funkcí systému organizace znalostí je podpora procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. Základním strukturním prvkem systému organizace znalostí je pojem. Jádrem fyzické reprezentace každého systému organizace znalostí je slovník, tj. formální vyjádření pojmů. Ten je používán pro vyjádření jak sémantiky, tak syntaxe organizovaného celku, případně i pravidel určujících používání struktury.^[2]

Termín "systém organizace znalostí" má zahrnovat všechny typy schémat pro organizaci informací a propagaci řízení znalostí. Mezi systémy znalostní organizace patří klasifikační kategorizační schémata, které organizují materiály na obecné úrovni, okruhy témat, které poskytují podrobnější přístup a soubory autorit, které řídí variantní verze klíčových informací jako jsou například zeměpisná a osobní jména. Systémy organizace znalostí obsahují také vysoce strukturované slovníky, jako např. tezaury a méně tradiční schémata, jako jsou sémantické sítě a ontologie.^[3]

Organizace znalostí

Organizace a reprezentace zaznamenaných znalostí s cílem zajistit efektivní využívání údajů, informací a poznatků obsažených v informačních zdrojích. Pořádání informací zahrnuje vytváření organizovaných souborů identifikačních a obsahových informací získaných informační analýzou dokumentu podle předem stanoveného systému. Podle typu vstupních informací se vyčleňuje identifikační pořádání informací a věcné pořádání informací.^[4]

Identifikační pořádání informací proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané identifikační analýzou dokumentu pořádány podle identifikačních údajů (autor, název dokumentu, korporace odpovědná za obsah dokumentu).

Věcné pořádání informací specifický proces pořádání informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.^[5] Předmětové pořádání informací - druh věcného pořádání informací, při kterém je obsah dokumentu vyjádřen pomocí abecedně uspořádaných hesel, popř. lexikálních jednotek.^[6] Systematické pořádání informací - věcné pořádání informací realizované prostřednictvím systematického selekčního jazyka.^[7]
Požadavky na systém organizace znalostí

sémantická síla - přesnost a úplnost vyjádření obsahu zdroje i dotau
flexibilita, expanzívnost
interoperabilita - struktury, syntaxe, sémantiky, různé obory, různá prostředí (web, OPAC¼)
jednoduchá struktura - jednoduché používání, správa a údržba
uživatelský komfort - optimální přístupové body, podpora při vyhledávání

Struktura systému organizace znalostí

Deskriptory
Nedeskriptory
Prvky
Vztahy
Funkce

Základní typy vztahů

Ekvivalence synonymie x homonymie
Hierarchie generická x partitivní x instanční
Asociace

Vztahy v systému organizace znalostí

USE
UF
NT
BT
RT

Obsahová analýza Indexace prekoordinace Postkoordinace
Sématnický web Linked open data RDF, jazyk SPARQL SKOS ISO NORMY Využití systémů organizace znalostí Příklady z různých oborů

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 BRATKOVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 5-29 [cit. 2018-05-10]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252
↑ KUČEROVÁ, Helena. Systém organizace znalostí. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct
↑ HODGE, Gail. Systems of knowledge organization for digital libraries: beyond traditional authority files. Washington: The Digital Library Federation, Council on Library and Information Resources, April 2000, s. 1. ISBN 1-887334-76-9. Dostupné též z: http://www.clir.org/pubs/reports/pub91/pub91.pdf.
↑ BALÍKOVÁ, Marie. pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.
↑ Balíková, Marie. věcné pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001658&local_base=KTD.
↑ Balíková, Marie. předmětové pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001616&local_base=KTD.
↑ Balíková, Marie. systematické pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001645&local_base=KTD.

[Bratkov.C3.A1-1] 1,0 ^1,1 BRATKOVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 5-29 [cit. 2018-05-10]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna142/142005.htm>. ISSN 1801-3252

[Ku.C4.8Derov.C3.A1-2] KUČEROVÁ, Helena. Systém organizace znalostí. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct

[3] HODGE, Gail. Systems of knowledge organization for digital libraries: beyond traditional authority files. Washington: The Digital Library Federation, Council on Library and Information Resources, April 2000, s. 1. ISBN 1-887334-76-9. Dostupné též z: http://www.clir.org/pubs/reports/pub91/pub91.pdf.

[4] BALÍKOVÁ, Marie. pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-07]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001604&local_base=KTD.

[5] Balíková, Marie. věcné pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001658&local_base=KTD.

[6] Balíková, Marie. předmětové pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001616&local_base=KTD.

[7] Balíková, Marie. systematické pořádání informací. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001645&local_base=KTD.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]