Neuron, nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.[1]

Stavba neuronu

Strukturální rozdělení

  • tělo(perikaryon, centrální část neuronu obsahující jádro)společně s dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny mitochondrie a iontové kanály podporující přenos vzruchu
  • výběžky ( krátké dendrity a dlouhý neurit)
  • iniciační segment, (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna neuritu a také místem vzniku dalšího vzruchu; zde není chráněn žádným ochranným obalem
  • neurit vede vzruch
  • terminální úsek(synaptická část) převodní část,napojující se na další nervové buňky, obsahuje synapse[2].

Neuron
Popisek: Tělo neuronu vlevo (Cell body) obsahuje buněčné jádro (Nucleus) a vychází z něj dendrity (Dendrite) a neurit (neboli Axon). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy (Myelin sheath) vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou (Schwann cell) a přerušované pouze Ranvierovými zářezy (Node of Ranvier). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení (Axon terminal), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.

Funkční rozdělení neuronů

neurony stejně jako ostatní buňky v těle mají stejný genetický materiál, až během zrání se však u jednotlivých neuronálních typů aktivují pouze určité geny. Výsledkem toho je funkční specializace (diferenciace)[2].
Zralé neurony funkčně dělíme do čtyř skupin

  • motorické neurony (motoneurony)- vedou informace z mozku nebo páteřní míchy ke kosterním svalům (z centra do periferie) nazýváme je tedy eferentními
  • senzitivní neurony- převádějí smyslové informace do centrálního nervového systému(z periferie do centra)nazýváme je afrentními
  • autonomní neurony (vegetativní neurony)- vedou k vnitřním orgánům a tkáním (jejich činnost nemůžeme ovládat vůlí) tyto neurony jsou aferentní(dostředivé) i eferentní(odstředivé)
  • interneurony- nacházejí se v mozku, hřbetní míše i nervových uzlinách. Jejich funkce spočívá v propojování jednotlivých neuronů navzájem[2].

Synapse

  • Synaptické váčky - vehikuly se vylijí a dostanou se na presynaptickou membránu, obsah se vylije do synaptické štěrbiny, pokud je vzruch dobrý, naváže se neurotransmiter na postsynaptickou membránu.
  • Co se nepoužije, je zpátky odchytáváno synapsí ze které se to vylilo.
  • Rozdělení synapsí:
  1. Dendrodenrické - spojení dendrit-dendrit
  2. Axoaxonální - spojení axon–axon
  3. Axodendritické - spojení axon-dendrit

Synapse

Reference

  1. ↑ Mysliveček, J., & Myslivečková-Hassmannová, J. (1989). Nervová soustava. Praha: Avicenum.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Orel, M., & Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. (Vyd. 1., 256 s.) Praha: Grada.

Zdroje obrázků

  1. Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
  2. Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neuron&oldid=5531“