Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.
Makroekonomie je oblast ekonomie zkoumající ekonomický systém a jeho jevy jako celek na úrovní národa, státu nebo jiného samostatného území.
Obsah
Cíle
- produkt
- měření výkonnosti ekonomiky
- HDP
- čistý produkt
- čistý ekonomický blahobyt
- zaměstnanost
- inflace
- nezaměstnanost
- stabilita cenové úrovně (v tržních podmínkách)
- bilance se zahraničím (saldo zahraničně obchodní bilance)
Nástroje
Mezi základní makroekonomické nástroje patří:
- politika státu, jeho zahraniční i vnitřní chování
- daňová soustava
- fiskální (rozpočtová) politika
- celní politika
- obchodní politika
- důchodová politika
- sociální politika
- zákonodárná soustava
- vymahatelnost práva
- činnost kontrolních orgánů
- a další
Na dané základní nástroje navazují i další nástroje státu. Podle toho, jak tyto nástroje stát používá, dělíme hospodářské politiky na monetární, fiskální, důchodovou a zahraniční obchodní.[1]
Hospodářská politika
Monetární politika
Monetární politika je zaměřena na kontrolu a regulaci peněz v oběhu v ekonomice státu, regulaci úrokových měr a na stanovení podmínek úvěrů.
Pro to, aby měl stát možnost dané funkce vykonávat, musí být splněno několik podmínek:
- existence oběhu a trhu peněz
- existence úvěrového systému a trhu kapitálu
- existence centrální banky ve státním vlastnictví.
Základními přímými nástroji, které k regulaci této hospodářské politiky mohou být použity, jsou:
- regulace investiční činnosti (limit investičních úvěrů)
- regulace spotřebních úvěrů (určení maximální doby splatnosti)
Mezi další přímé nástroje patří stanovení úvěrových stropů, dočasné pozastavení úvěrové činnosti, nucená správa banky, odebrání bankovní licence, v krajních případech až měnová reforma, atd.
Kromě přímých nástrojů k regulaci monetární politiky existují také nepřímé nástroje. Čtyřmi hlavními nepřímými nástroji jsou:
- povinné minimální rezervy
- diskontní sazba
- operace na volném trhu
- stanovení reeskontních kontigentů
Mezi další nepřímé nástroje patří například stanovení lombardní sazby, selektivní úvěry, devizová politika a kontrola, povinné vazby bilančních položek, doporučení a dohody centrální banky a ostatních bank, atd.
Centrální banka má povinnost řídit měnovou politiku a může provádět 2 typy monetární politiky:
- expanzivní - zvyšování nabídky peněz
- restriktivní - snižování nabídky peněz
Fiskální politika
Hlavní starostí fiskální politiky je tvorba a rozdělování financí v rámci státního rozpočtu.
Příjmy do státního rozpočtu jsou tvořeny:
- přímými daněmi - placené poplatníky v závislosti na výši příjmu či majetku
- nepřímými daněmi - zahrnuté v ceně prodávaného zboží
- ostatními příjmy - např. úroky, nájemným, splátkami zahraničních úvěrů
Výdaje státního rozpočtu míří do těchto sfér společnosti:
- obrana státu - armáda, policie
- státní správa - úřady, administrativa
- školství, kultura, zdravotnictví a sociální zabezpečení
- národní hospodářství
Státní rozpočet může být ve třech různých stavech:
- vyrovnaný (výdaje se rovnají příjmům)
- přebytkový (plánování vyšších příjmů než výdajů)
- schodkový (deficitní)
Deficitní rozpočet s sebou přináší jistá rizika, jako například zvyšování inflace či nedůvěra obchodních partnerů a kooperujících hospodářských institucí. Pro pokrytí deficitu si stát musí půjčit, může tak učinit:
- od jiného státního orgánu
- ze zahraničí
- na trhu cenných papírů, kde může prodat státní cenné papíry se splátkou za určitý počet roků
Důchodová politika
Zahraničně obchodní politika
Hospodářské cykly
Hospodářský cyklus je ekonomický jev představující kolísání neboli fluktuaci ekonomické aktivity, často měřené kolísáním reálného hrubého domácího produktu.
Hospodářský cyklus má dvě základní fáze:
- Recese - fáze klesání HDP, spojené s hromaděním zásob firem, omezováním investice a produkce, stoupáním nezaměstnanosti, snižováním příjmů a omezováním spotřeby.
- Expanze . fáze růstu HDP, spojené s nabíráním nových pracovníků, zvýšením výroby, investicí, příjmů a spotřeb.
Přechod z expanze do recese představuje vrchol hospodářského cyklu, přechod z recese do expanze naopak dno.
Toto kolísání může vznikat buďto ze strany agregátní poptávky - tzv. poptávkový šok, nebo ze strany agregátní nabídky - tzv. nabídkový šok. Oba dva druhy šoků mohou být jak pozitivní, tak negativní. V případě pozitivních šoků dochází k expanzi, v případě negativních šoků k recesi.
- Poptávkové šoky
- Nabídkové šoky[2]
Hospodářská politika
- zdroje důchodové nerovnosti
- rovnost a efektivnost
- Okunův děravý sud
- křivka důchodových možností
- záporná důchodová daň
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ZLÁMAL, Jaroslav, Simona MUSILOVÁ a Jana BELLOVÁ, 2011. Základy ekonomie: Učební texty pro distanční studium [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: http://aplchem.upol.cz/predmety/ZE/SKRIPTA/kfc_zaklady_ekonomie.pdf
- ↑ PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. [Slaný]: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2.