Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.
Rešeršní systém je informační systém, jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů (TDKIV). Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci dokumentů (indexu), jejich adresám ve fondu (databázi úplných textů) a k dokumentům samotným. (ČSN ISO). U bibliografických databází jde o přístup k reprezentaci bibliografických záznamů (indexu). Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech.
Obsah
Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995)
Query-oriented (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů)
- Convented (exaktní, přesně hledání) – boolean logic
- Non-convented – vector space, fuzzy, probabilistic
Non-query-orineted – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy)
- Exploratory (objevovatelské) – hypertextové systémy, browse systémy
Základní komponenty rešeršních systémů
1. Index (Indexační soubor)
- Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).
- Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.
- Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
- Invertovaný soubor jako specifický případ indexačního souboru.
Tvorba invertovaného souboru:
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.
2. Uživatelské rozhraní
Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).
3. Dotazovací jazyk
Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.
Typy dotazovacích jazyků:
- Založené na menu
- Obrázkové jazyky
- Pro listování a navigační
- Strukturované jazyky s klíčovými slovy
- Jazyky založené na přirozeném jazyce
4. Selekční údaje
Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.
Booleovská logika
Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).
Kritika booleovského systému
- Nelze řídit velikost výstupu.
- Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.
- Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.
- Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.
- Obtížná zpětná vazba.
- Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
- Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změnění operátorů.