Digitální gramotnost

V současném světě, kdy nás digitální technologie obklopují na každém kroku, je nutné, abychom s nimi byli seznámeni. Této nauce se věnuje digitální gramotnost.

Charakteristika

Digitální gramotnost je soubor znalostí, které jsou potřebné k identifikaci, pochopení, interpretaci, vytváření, komunikování, samozřejmě ale také k účelnému a bezpečnému užití všech digitálních technologií. Digitálně gramotný člověk umí používat na základní úrovni počítače, a postupně se přesouvá k používání digitálních technologií, jako je notebook, tablet, telefon a internet. Tyto technologie slouží následně jako nástroj poznání, učení, spolupráce a aktivního života v současném světě, který se stále vyvíjí a mění. Takový člověk je schopný se pohybovat v digitálním světě a získané znalosti bez problému využívat.

Kompetence

Existuje pět kompetencí dle DigCompu, které by měl každý digitálně gramotný člověk ovládat:

• Položka odrážkového seznamu

Práce s informacemi Sem patří vyhledávání, zpracování, vyhodnocování, analyzování, organizování a ukládání informací.

• Komunikace a spolupráce

Tato funkce vyžaduje účelnou interakci a schopnost sdílení prostřednictvím digitálních technologií. Umožňuje také zapojení do občanských aktivit, kde je zásadní se umět starat o své digitální identity.

• Vytváření digitálního obsahu

V této skupině se nachází nejenom tvorba digitálního obsahu, ale i jeho přepracování nebo remixování obsahu, který již existuje. Zde hraje velkou roli porozumění autorského práva a licencí.

• Bezpečnost

Tato část obsahuje více podoblastí. Spadá sem ochrana počítačových zařízení, ochrana osobních údajů, soukromí, ochrana zdraví a další.

• Řešení problémů

V této části je důležité umět řešit technické problémy, které vznikají při práci s digitální technologií. Zásadní je správný následný výběr nástrojů, které problémy vyřeší.

Složky

Digitální gramotnost má tři základní složky:

• Kompetenční (umět) - Jedná se o nejznámější složku. Zabývá se praktickými dovednostmi a schopnostmi, které vedou k efektivnímu a smysluplnému ovládání a užívání digitálních technologií.
  
• Motivační (chtít) - Opomíjená, ale důležitá složka digitálních technologií. Souvisí s tím, jaký přístup má člověk k digitálním technologiím, zda se s nimi chce naučit, nebo o to zájem nemá.
  
• Strategická (chápat) - Tato složka představuje teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Slouží k pochopení souvislostí, smyslu, rizik a možností digitálních technologií.
  

Formy rozvoje digitální gramotnosti

Existují tři formy, skrz které je možné získat digitální vzdělání:

• Informativní učení na individuální úrovni.

Nejpřínosnější cesta získání digitální gramotnosti, kdy se jednotlivec učí svým vlastním tempem, vychází z reálných potřeb a každodenní praxe. Probíhá například metodou pokus – omyl.

• Učení prostřednictvím neformálních komunit

Výhodou je využití pomoci od zkušenější osoby, a také v prostředí, které je často neformální, ale může být i formální. Jednotlivci se učí pomocí dotazů, pozorování a imitace. Tato metoda probíhá bez stresu, což je její další výhodou.

• Formalizované vzdělání

Odborníky je tato metoda považována za méně efektivní. Často při ní nedochází k propojení obsahu vzdělání a reálnými potřebami účastníků. Dále může být překážkou ostych posluchačů před neznámými lidmi.

Digitální gramotnost v ČR

V České republice je již od roku 2003 zjišťováno, na jaké úrovni se nachází digitální gramotnost. Je mapováno, jak jednotlivci i domácnosti využívají informační a komunikační technologie.

V roce 2018 byly statistiky následovné: - 78 % domácností má vlastní počítač (v roce 2008 bylo pouze 48 % s vlastním počítačem) - 61 % domácností vlastní notebooky - 80 % domácností je připojeno k vysokorychlostnímu internetu - 96 % obyvatel vlastní mobilní telefon

Odkazy

Klíčová slova

Gramotnost, Digitální prostředí, Virtuální realita, Vzdělání