Masopust

Pojem Masopust jako takový může odkazovat k několika různým významům:

• Několik týdnů od Tří králů do Popeleční středy
• Tři poslední dny tzv. masopustního období, které jsou také nazývané končiny nebo ostatky
• Hlavní postava masopustního průvodu, která se však objevuje jen v některých oblastech

Masopustní období

Masopustní období, ve většině Evropy nazývané karneval, v Německu Fasching nebo fašank na Slovensku ale také v některých oblastech České republiky je část roku nacházející se v období od Tří králů do Masopustního úterý. Jedná se o období, které je velmi bujaré, plné veselosti, zábav a bezstarostnosti, kdy výjimečně neplatí žádné předpisy a pravidla. Tato doba je také chápána jako jakýsi antipůst, kdy si lidé mohou dopřávat hojnost v jídle, která bývá znázorněna především pojídáním tučného masa nebo koblih. Také se v této době nejčastěji konají svatby. Masopust je v podobném stylu prožíván v celé Evropě a ve značné části především křesťanského světa. Charakteristickými znaky masopustu bývají atributy plodnosti, protože zvyky, které se v tomto období odehrávají, mají zajistit dobrou úrodu. Také se však jedná o dobu, kdy mezi nás, živé, vstupují naši zemřelí předkové. Ve své podstatě stojí masopust na pomezí pohanských a křesťanských zvyků, kdy na jedné straně se řídí vegetačním cyklem roku a zajišťuje dobrou úrodu a na druhé straně pak představuje období mezi křesťanskými půsty. Pro oslavy masopustu jsou typické masky, průvody, obchůzky, obyčeje vykonávané dle přesně stanoveného scénáře a magické praktiky založené na principu kontaktní magie. V českém prostředí se nejčastěji slaví tři poslední dny masopust: neděle, pondělí a úterý, nazývané též jako končiny nebo ostatky.