Postní období před Velikonocemi

Postní období před Velikonocemi je pohyblivého data, které je ohraničené masopustním úterým a velikonoční nedělí. Toto postní období připadá na šest neděl před Božím hodem velikonočním a koná se jako podobenství Ježíše Krista na poušti. Doba půstu začíná na popeleční - také označovanou jako škaredá nebo černá - středu a končí Božím hodem velikonočním. Půst spočívá v tom, že by se mělo jíst pouze jedno jídlo denně a člověk by se měl vyhnout masitým jídlům a mléčným výrobkům. Půst je chápaný jako jakási očistná zkouška a vnější znamení vnitřního obrácení se člověka. Důvody k půstu však nebyly jen náboženské, ale měly také svou pragmatickou rovinu, protože se konal právě v době konce zimy, kdy již postupně ubývaly zásoby potravin. Půst však nespočíval jen ve stravovacích pravidlech, ale znamenal také omezení nočních zábav, svateb nebo milostných nočních schůzek, jednoduše byl spojován s ochromením veškerého společenského života.

Postní neděle

V rámci církve se ustálilo šest postních nedělí: Invocavit, Reminiscere, Oculi, Laetare, Judica, Palmorum.

Invocavit

Tato neděle se lidově označuje také jako černá neděle, pučálka, liščí nebo pytlová. Název černá je odvozen od tmavé barvy oděvu, nošeného v tento den. Pučálka vychází zase z pokrmu, který se na tento den kunzumoval. Jako pučálka se označovalo jídlo z napučeného a osmaženého hrachu. Pojmenování liščí neděle se zase ustálilo na základě zvyku, při kterém se dětem dávaly preclíky. Ty se navlékly na vrbové proutky a pověsily se na stromy v zahradě. Matky pak řekly svých dětem, že v noci přes zahradu běžela liška a zanechala pro děti proutky s preclíkem. Název pytlová neděle je zase odvozován od nošení rouch z pytloviny.

Reminiscere

Tato neděle je také označovaná jako černá, pražná nebo sazometná.

Occuli

Podle pověr o kýchání se této neděli říká kýchavá. Z toho též vychází zvyk přát při kýchnutí "Pozdrav pánbůh".

Laetare

Tato neděle, nazývaná také středopostní nebo družebná, byla dobou, kdy se uvolňovala postní kázeň. Pro tuto neděli bylo také charakteristické, že družbové se ženichem chodili navštívit dům, kam měli přijít na námluvy.

Judica

Na tuto neděli se v kostelech na oltářích zahalovaly kříže. Tato tradice vychází již ze starokřesťanských dob a jejím účelem je zabránit tomu, aby honosná výzdoba kostela narušila vážnost postní doby.

Této neděli se také lidově říká smrtná, smrtelná nebo černá. Ve slovanském světě je tato neděle totiž spojená s lidovým zvykem vynášení smrti v podobě Moreny, Mařeny, Smrtholky nebo Kyselice. Ta bývá ztělesněna slaměnou figurou oděnou do ženských šatů a ověšenou vaječnými skořápkami nebo třeba prázdnými makovicemi. Tyto její atributy mají symbolizovat neplodnost, prázdnotu, neúrodu a smrt. Obřad vynášení smrti vykonávaly obvykle mladé ženy, které jakožto potenciální rodičky ztělesňovaly plodnost, jejíž protipól symbolicky vynášely a odstraňovaly. V pozdějších dobách se ustálilo vynášení smrti dětmi. Postava Moreny, která byla nakonec zničena, reprezentovala oběť, která měla zamezit úmrtnosti a nezdaru v hospodářství. Tento střet zimy s jarem může být v některých lokalitách také symbolizován bohem dvou skupin, jak tomu je zvykem například ve Slovinsku.